Uveitis neboli zánět živnatky

Uveitis je latinské označení pro zánět živnatky. Živnatka neboli uvea je vysoce prokrvená a pigmentová část oční koule, která se skládá z duhovky (iris), řasnatého tělesa (corpus ciliare) a cévnatky (choroid). Zánět živnatky se může označovat také jako zánět uveálního traktu.

Zánět živnatky je vážný a velmi bolestivý stav, který vždy vyžaduje rychlou pomoc očního lékaře (oftalmologa). Ve více než 50 % případů zánětlivých lézí v oku se jedná právě o uveitidu, která až u pětiny pacientů může vést k nenávratnému poškození zraku nebo slepotě. Statisticky zánět živnatky postihuje jednu osobu ze 4500. Nejčastěji se vyskytuje u lidí ve věku mezi 20 a 50 lety. Muži a ženy jsou postiženi přibližně stejně často a zánět živnatky se ve výjimečných případech nevyhýbá ani dětem. Dle statistik se v západních zemích nejčastěji vyskytuje tzv. přední uveitida. V asijských zemích jsou různé varianty zánětu živnatky hlavní příčinou slepoty obyvatelstva.

Stavba oka

Oko je párový orgán, který má poměrně malou velikost, ale obrovskou důležitost a poměrně složitou stavbu. Oční koule je uložena v obličejové části lebky a je ohraničena sedmi kostmi, které tvoří tzv. očnici. Oko si můžeme představit jako hladkou kouli, kde vnější stěna je tvořena několika vrstvami bělimy a přední strana tenkou rohovkou. Bělima je bílá pevná blána, do které se upínají okohybné svaly. Vpředu je oko ohraničené čirou a tenkou rohovkou, která má za úkol propouštět a odrážet světlo z okolí.

Živnatka (uvea) je cévnatá a pigmentová vrstva pod bělimou. Uvea se skládá z hnědavé vrstvy vyživující sítnici - cévnatky, řasnatého tělesa a duhovky. Řasnaté těleso je paprsčitě uspořádaný val hladké svaloviny, na který je zavěšena oční čočka. Tato část oka je důležitá při ostření čočky do dálky nebo na blízko. Řasnaté těleso také produkuje důležitou nitrooční tekutinu, tzv. komorovou vodu, která vyživuje bezcévné části oka a udržuje jeho tvar. Duhovka je barevný terčík, podle kterého označujeme barvu očí každého člověka. Tento terč je v podstatě pigment tvořený hladkou svalovinou. Uprostřed je otvor, který se jeví jako černý a říkáme mu zornice.

Duhovka působí jako clona, která vpouští dané množství světla do oka a zabraňuje průniku jinudy než zornicí. Sítnice je velmi jemná a tenounká vrstva vystýlající vnitřní povrch oka. Sítnice je část oka, která vede světelné vjemy, předává je nervům a vede dál jako elektrický signál do mozku ke zpracování. Sítnice se skládá ze světločivých buněk tyčinek a čípků, které pak vedou prostřednictvím dalších typů buněk zrakovou informaci až do mozku k dalšímu zpracování. Sklivec je rosolovitá průhledná hmota, která vyplňuje vnitřek oční koule a chrání ji před otřesy a udržuje tvar oka.

Diagnostika zánětu živnatky

Diagnostika uveitidy je z velké části založená na typických příznacích. Lékař by měl v první řadě odebrat anamnézu, kdy se ptá na délku trvání příznaků, případné systémové onemocnění a další projevy. K hlavním diagnostickým metodám pak patří vyšetření očním lékařem a tzv. štěrbinovou lampou. Důležité je použít kapky, které rozšíří zorničky. Díky tomu je oční lékař schopný vyšetřit prakticky celou oční kouli i s pozadím sítnice.

Diagnostika uveitidy by neměla zahrnovat pouze vyšetření očí, ale myslet na celé lidské tělo a případný výskyt systémových onemocnění, jejichž diagnostika je možná prostřednictvím krevních testů. Lékař pátrá po příčině zánětu (krevní obraz, diferenciál, základní biochemické vyšetření). Zajímat by nás měl také imunologický nález (hladiny imunoglobulinů, cirkulující imunokomplexy, C reaktivní protein, ASLO, ANCA, buněčná imunita). Provádějí se vyšetření na specifické protilátky (toxoplazmóza, toxokaróza, případně další antropozoonózy, viry, TBC, Syfilis, Lymeskou boreliózu). Možné je také vyšetření moči, biopsie některých tkání (ledviny při podezření na nefritidu). U systémových onemocnění je důležité sledovat také mimooční projevy jako jsou bolesti kloubů (artritida, Bechtěrevova nemoc, záněty ledvin - nefritida), záněty střev s průjmy (Crohnova choroba), postižení plic a dalších tkání (sarkoidóza). Nápomocné může být také rentgenové vyšetření hrudníku (sarkoidóza) nebo celé páteře a dalších kloubů (Bechtěrevova nemoc, artritida)

Příčiny vzniku zánětu živnatky

Zánět živnatky se nejčastěji vyskytuje jako izolované onemocnění, ale v některých případech může být součástí systémových onemocnění a chorobných stavů. Přední uveitida je sice v polovině případů bez známých příčin, u zbytku pacientů je však asociovaná právě se systémovými syndromy či chorobnými stavy. Při výskytu HLA-B27 se tak často projevuje tzv. Bechtěrevova nemoc nebo revmatoidní artritida a spolu s nimi uveitida. Dalším příkladem systémových onemocnění je Crohnova nemoc, Fuchsova heterochromní iridocyklitida, sarkoidóza nebo některé chronické nefritidy. Další významnou příčinou je infekční postižení oka, což může být napadení brucelózou, syphilis, virem zika, toxoplasmózou, varicella zoster, herpes simplex nebo boreliózou. Také užívání některých léků může vést k uveitidě. Příkladem léků stojícím za zánětem je rifabutin nebo moxifloxacin.

NÁŠ TIP:

Herpes simplex nemusí napadat jen vaše oči, způsobuje také nepříjemné opary na rtech. Přečtěte si, jak se jich zbavit.

Uveitida je zánětlivé onemocnění živnatky. Jako většina zánětlivých procesů se i ona projevuje bolestí, otokem, zarudnutím a případným funkčním poškozením struktur oka. K typickým příznakům uveitidy patří pálení a řezání očí, začervenání bělma, rozmazané vidění, přecitlivělost k světlu a fotofobie, nerovnoměrná velikost zorniček, bolest očí při jejich pohybu či při akomodaci (při snaze zaostřit na blízký objekt).

K dalším příznakům patří bolest hlavy a drobná tělíska ve sklivci, která blokují výhled. Nemocní je popisují jako mušky nebo plující kousky či pavučinu. Jde o tmavé objekty v zorném poli. Při vyšetření očním lékařem k typickým příznakům patří dilatované cévy řasnatého tělíska, zakalení přední komory a tzv. precipitáty na zadní straně rohovky. Při velmi silném zánětu se může v přední komoře objevit hladinka hnisavé tekutiny (hypopion). Pokud nemocný trpí záněty pravidelně, dalším příznakem je ukládající se pigment na čočce.

Zajímavé je, že mnoho zánětů živnatky postihuje pouze jedno oko v době diagnózy. Oči se mohou střídat nebo být zanícené obě najednou, ale typické je právě to, že se setkáváme se zánětem pouze jednoho z očí v danou chvíli. Podle rozsahu zánětu se dá zánět živnatky dělit na tzv. zánět přední, střední, zadní nebo panuveitidu. Přední uveitida je asi nejčastější formou. Postihuje duhovku a její okolní tkáně (iritis a iridocyclitis). Iritida postihuje zánětem především duhovku a přední komoru oční. Iridocyklitida postihuje duhovku, komoru a také řasnaté těleso. Přední zánět se vyskytuje asi v 90 % případů.

Střední uveitida postihuje sklivec, který obsahuje zánětlivé buňky, někdy mohou buněčné shluky připomínat sněhové koule. Zadní zánět postihuje sítnici a cévnatku. Panuveitida je nejzávažnější a nejrozsáhlejší zánět, který se týká všech vrstev živnatky. Průběh zánětu je velmi individuální. Při včasné léčbě se situace uklidní většinou během několika dní. Prognóza onemocnění je tak velmi dobrá. Bohužel může nastat ale také řada komplikací a to především v případě, kdy onemocnění není včas diagnostikováno a zánět se rozšíří. Ke komplikacím patří vznik sekundární katarakty (šedý zákal-zamlžení nebo mléčné zabarvení oční čočky), glaukomu (zelený zákal-zvýšení nitrooční tlak), makulárního edému až permanentní slepoty nebo velmi vážného snížení zrakové ostrosti.

Léčba zánětu živnatky neboli uveitidy

Nejvhodnějším lékem v případě zánětu živnatky jsou steroidy, a to buď jako místní léčba (kapky či mast), nebo v komplikovanějších případech léčba systémová. Hlavní představitelem je prednisolon acetát. Před užitím steroidů je důležité vyloučit vřed rohovky. Ke steroidní léčbě se doporučuje přidat místní cykloplegikum, což je látka dlouhodobě dilatující zorničky. Příkladem je atropin nebo homatropin. Cílem je zklidnit zánět a otok struktur oka.

Steroid metotrexát patří do skupiny antimetabolitů a používá se při léčbě revmatoidní artritidy, nefritid, Bechtěrevovy artritidy a dalších systémových nemocí. K dalším lékům patří také infliximab nebo anti-TNF. Účinný je také metformin, lék snižující hladinu cukru v krvi při cukrovce 2. typu, u kterého se také zjistily protizánětlivé účinky.

V případě zánětu, který je způsoben herpetickou virovou infekcí, je možné použít systémová, ale také lokální antivirotika.

Prevence zánětu živnatky

Vzhledem k tomu, že v mnoha případech je přesná příčina vzniku zánětu živnatky neznámá, není vždy jednoduché mu preventivně předcházet. V případě infekčních zánětů je důležitá hygiena - pravidelné umývání rukou vždy před jakýmkoliv dotykem očí. K prevenci opakovaného zánětu je důležité dodržovat všechny pokyny lékaře - v případě návratu příznaků vždy rychle vyhledejte lékařskou pomoc.

Prevence uveitidy zahrnuje včasnou léčbu všech očních zánětů, důkladnou léčbu běžných nemocí, prevenci poranění očí a hlavně důkladnou hygienu.