Zánět dásní - gingivitida

Dáseň neboli gingivitida je vlastně sliznice v ústech, která obklopuje jak horní, tak dolní zuby. Zdravá dáseň je světle růžové barvy, je hladká, lesklá a je pevná (nepohybuje se od spodiny) a těsně přiléhá k jednotlivým zubům. Bezi zuby pak vybíhá v mezizubní papily. Zdravá dáseň by neměla být na dotek citlivá nebo bolestivá. Dáseň těsným kontaktem k zubům zabraňuje odhalení zubních krčků a tím je chrání před kontaktem s potravou a případně před tvorbou zubního kazu. Pokud jsou krčky kryté, nedochází ke vzniku nepříjemných pocitů až bolesti při konzumaci teplých nebo studených nápojů, zmrzliny, kyselých potravin apod.

Zánět dásní neboli gingivitida je infekční onemocnění způsobené dlouhodobým působením bakterií zubního plaku, který se tvoří na zubech a dásních. Zubní plak je vlastně lepkavý biofilm, což je organizované společenství různých bakterií, které ulpívají na povrchu zubů a dásní v kombinaci s hlenem a zbytky potravy. Plak je tvořen tzv. oportunními patogeny, které vzájemně komunikují, aby jejich populace mohla růst. Vlastnosti plaku se mění podle přítomnosti daných mikrobů a to v závislosti na pozřené potravě, lokálních podmínkách v ústech a místě plaku (hluboké prostory parodontálních chobotů umožňují přežívání i anaerobním bakteriím). Plak postupně tvrdne a tvoří se zubní kámen. Na tvorbě zubního plaku se podílejí streptococcus mutans, lactobacily a orální streptokoky. Tyto bakterie uvolňují řadu agresivních látek, proti kterým se tělo brání zánětem. Zánět dásní se pak projevuje zarudnutím, podrážděním, otokem a bolestí. Dáseň je oteklá a křehká. Lehce dochází k poranění a krvácení.

Zánět dásní - příčiny vzniku

Zánět dásní je nejběžnější onemocnění dásní. Trpí jim až 90% dospělé populace. Můžeme ho dělit do několika skupin:

• zánět indukovaný plakem a zánět bez složky plakové: jednou z nejčastějších příčin je beze sporu špatná ústní hygiena
• podráždění kouřem, stresové záněty, záněty u cukrovky, zánět spojený s vyšším věkem nebo genetické dispozice
• hormonální změny v pubertě nebo těhotenství.

Mezi rizikovou skupinu patří dívky a ženy užívající perorální antikoncepci. Dásně jsou pak citlivější a zánět dásní vzniká snáze. Nemoci všeho druhu mohou organismus oslabit a vznik zánětu dásní je pak otázkou času. Dalším faktorem jsou užívané léky snižující tvorbu slin, které mají ochrannou funkci pro zuby i dásně. Typickou skupinou léků zvyšující výskyt zánětu dásní jsou kortikosteroidy. Vyšší riziko pro vznik zánětu dásní má i pozitivní rodinná anamnéza - tedy genetická predispozice.

Jak zánět dásní probíhá

Většinou zánět dásní nečiní žádné obtíže, takže není vždy jednoduché pro pacienta zánět dásní diagnostikovat, obzvlášť protože záněty nebývají bolestivé. Většinou můžete zpozorovat zarudnutí dásní, krvácení z dásní především při čištění zubů, častý je zápach z úst, tvoří se hluboké slepé choboty podél zubů, zuby se stávají viklavými, dáseň je oteklá a křehká. Pokud máte jeden z výše uvedených příznaků, s největší pravděpodobností trpíte zánětem dásní. Vhodné je se objednat ke svému zubaři a svěřit se mu se všemi obtížemi. Pokud neléčený zánět dásní progreduje, rozvíjí se závažnější onemocnění parodontitis (známá jako parodontóza). Ta je příčinou úbytku kosti kotvící zuby, zuby se viklají a může dojit až k jejich trvalé ztrátě.

Zánět dásní - diagnostika

Pro správnou diagnózu je třeba, aby vás váš zubní lékař vyšetřil. Zubař prohlédne vaše ústa a zuby, bude sledovat, zda nemáte měkké, oteklé a zarudlé dásně. Bude hledat, zda a kde máte usazený plak. Po vyšetření zrakem následuje měření kapes chobotů, což jsou hluboké prostory mezi dásní a zubem. Lékař zasune mezi zub a dáseň parodontální sondu. Sondy jsou kalibrovány, to znamená, že mají různou tloušťku, zubní lékař tedy hned vidí, zda je prostor v hodnotách zdravých mezí nebo patologicky rozšířen a prohlouben (0-3 mm je normální zdravý stav, 4-5 mm možné zhojení bez pomoci, nad 6 mm krvácející nezhojitelný stav).

U nemocných dásní může z chobotů po sondáži vytékat tekutina nebo krev. Lékař by měl vždy měřit na několika místech podél zubů. Závažnost postižení dásní lékař určí také měřením krvácivosti dásní. Stomatolog vyšetření provádí pomocí kulaté sondy a mělo by být úplně bezbolestné. Vyšetření je provedeno u všech zubů a hodnocení je pomocí PBI indexu. Pravidlo je jednoduché, špatná ústní hygiena = silné krvácení, správná optimální hygiena = žádné krvácení. Většinou další vyšetřování není potřeba. V některých závažnějších případech je vhodné udělat rentgenový snímek zubů, který ozřejmí postižení struktur zubů.

Existuje velká řada pomůcek, aby vaše zuby byly zbaveny plaku. Patří k nim:

• zubní kartáček
• mezizubní kartáček
• zubní nit
• ústní voda
• speciální zubní pasty

Lékař by vám měl nabídnout specializované čištění zubů dvakrát ročně v jeho ordinaci nebo v ordinaci zubního hygienisty. V případě výskytu zubního kamene je nutné kámen odstranit. Zubní kámen už ale nelze odstranit jen kartáčkem, ale je potřeba použít jiných metod. Lékař může využít tvrdých nástrojů, jako jsou kyrety nebo motyčky. Moderní metodou je pak využití ultrazvuku, případně laseru, kdy lze bezbolestně odstranit zubní kámen i ze špatně přístupných prostorů. Pokud je zubní kámen vytvořen i hlouběji v oblasti chobotů, je nutné odstranit i tento.

Zubař nebo zubní hygienista může opět využít tvrdých nástrojů nebo ultrazvuk či laser. Odstraňování zubního kamene z těchto hlubokých prostorů je ale většinou už bolestivé, proto je nutné přidat anestetika pro zvýšení komfortu celého procesu. Pokud nejste zvyklí si zuby pravidelně čistit a ošetřovat dásně, může být první dva týdny léčby zánětu dásní nepříjemných. Dásně budou citlivé, krvácení může přetrvávat a čištění zubů se vám může zdát bolestivé. Je třeba ale vytrvat a být důslední. Dásně by po dvou týdnech po návštěvě lékaře měly být pevnější.

Proti otokům dásní se doporučuje vlažná osolená voda nebo ústní voda, kterou si ústa několikrát denně proplachujte. Alternativou na přírodní bázi je protizánětlivý odvar z heřmánku, ke kloktání pak šalvěj. Analgetický účinek se uvádí u výluhů ze skořice, máty nebo zeleného čaje. Možné je použít hřebíčkový olej, nebo přírodní tinktury. Pokud je zánět infikován, dá se přikročit k užívání antibiotik nebo antiflogistik, jako je ibuprofen. Tím zmírníme bolest, ale nutné je být obezřetný, pokud máte onemocnění ledvin nebo jater.

Zánět dásní - prevence

Základem prevence zánětu dásní je správná ústní hygiena. Měli bychom si zuby čistit minimálně dvakrát denně, nejlépe po každém jídle. Pokud není možné si zuby vyčistit, je vodné používání žvýkaček bez cukru. Bez cukru proto, abyste zbytečně přísunem cukrů nekrmili bakterie a nezvyšovali tím tvorbu plaku. Žvýkáním ale zuby a dáseň mechanicky očišťujete a napomáháte zvýšení produkce slin. Sliny totiž zuby a dásně oplachují, krom vody obsahují také antibakteriální látku lysozym a imunoglobulin A a látky bohaté na bílkoviny, především prolin, který chrání sklovinu.

Nevýhodou používání žvýkaček je zvýšení výskytu zubního kazu v případě používání žvýkaček obsahujících cukr nebo pokud obsahují umělá sladidla, je jejich používání omezeno počtem kusů na den. V případě překročení pak hrozí například průjmy. Pokud se vám zuby nedařilo dlouhodobě správně vyčistit a vytvořil se na zubech zubní kámen, je třeba ho odstranit, abyste zabránili vzniku zánětu dásní. Pokud máte atypicky postavené zuby (křivé zuby, překřižující se), zubař by vám měl navrhnout speciální zubní kartáček, možná jsou mezizubní čistítka, ústní vody stahující otok a zubní nitě.

Vhodné jsou zubní pasty proti boji s plakem. Nutné je si ale uvědomit, že pouze správné čištění zubů je jedinou možností, jak se zánětům bránit. Mnoho lidí si myslí, že pokud použije ústní vodu a tím dosáhne příjemného pocitu v ústech, tím je vše vyřešeno, opak je ale pravdou. Vhodná jsou profesionální čištění zubů dvakrát ročně.