Kawasakiho nemoc

Kawasakiho nemoc
04. 06. 2014

Kawasakiho nemoc je pojmenovaná po japonském lékaři Kawasakim, který ji v roce 1967 popsal. Onemocnění se někdy jinak také nazývá mukokutánní syndrom mízních uzlin, lymfonodomukokutánní syndrom, morbus Kawasaki nebo dětská polyarteritisnodosa (PAN). Kawasakiho nemoc byla nejdříve popsána u dětí, které trpěly protahovanými horečkami, vyrážkou, zvětšenými uzlinami, otokem končetin a zarudnutím očí. Později bylo zjištěno, že je onemocnění spojeno také s postižením srdce s rizikem náhlého úmrtí.

Obecně je tedy Kawasakiho nemoc vaskulitida (zánětlivé postižení cév) neznámého původu. Onemocnění postihuje cévy mnoha orgánových systémů, a to především malé a středně velké tepny, u kterých se postupně poškozením jejich stěny vytvoří aneurysmata (výdutě). Onemocnění postihuje především malé děti do věku 5 let (nevyskytuje se u dětí mladší 4 měsíců a starších 6 let) a největší výskyt onemocnění se udává v Japonsku a Severní Americe, obecně se ale vyskytuje po celém světě. Obě pohlaví bývají postižena přibližně stejně často, vrchol výskytu bývá ve 2 letech věku. Onemocnění dospělých je velmi raritní, většinou se pak řadí do jiné skupiny onemocnění (polyarteritisnodosa). Kawasakiho nemoc se projevuje častými horečkami a hrozí postižení koronárních tepen vyživujících srdce.

Kawasakiho nemoc - příčiny vzniku

Příčiny vzniku Kawasakiho nemoci bohužel nebyly dosud přesně objasněny. Odhaduje se, že se na vzniku podílí nějaké infekční onemocnění, pravděpodobně virového původu, ve hře jsou ale také bakterie a jiné mikroorganismy. Tato původní infekce by u citlivých jedinců zpustila nepřiměřeně velkou imunitní reakci, která by způsobila zánět a poškození cév. Dědičnost Kawasakiho nemoci nebyla prokázaná, ačkoliv se určitá vrozená vnímavost k nemoci předpokládá, a to už z toho důvodu, že se onemocnění vyskytuje častěji v Japonsku (nebo může jít o místní infekční onemocnění, choroba se totiž objevuje v místních epidemiích). Otázkou je ale skutečnost, že k postižení více členů rodiny dochází jen velmi zřídka.

Kawasakiho nemoc se dnes řadí do skupiny imunologicky podmíněných onemocnění cév (vaskulitid). V průběhu nemoci se jako u jiných autoimunitních onemocnění tvoří protilátky, které napadají vlastní buňky (buňky cév v tomto případě). Přesněji pak protilátky napadají vnitřní výstelku cév (endotel). Dochází tak k zánětu malých a středně velkých cév tepenného typu, zánět cév se nazývá vaskulitida. Bohužel bývají velmi často postiženy také koronární tepny vyživující srdce. Dochází postupně k poškození cévní stěny, která se stává méně pevná a tvoří se výdutě (aneurysmata).

Klinický průběh Kawasakiho nemoci

Onemocnění začíná u malých dětských pacientů jako vracející se horečky dosahující i 40°C. Často se s horečkami objevuje zduření lymfatických uzlin na krku, případně jinde po těle, což ukazuje na probíhající zánět v těle. Může docházet k olupování kůže a otoku končetin. Často jsou zarudlé sliznice úst a jazyka, zarudlé se mohou zdát také periferní části končetin. Objevit se může červená vyrážka kdekoliv po těle. Vysoká horečka může často vést k dehydrataci s popraskáním rtů. Typická je také neurčitá bolest břicha a oboustranný nehnisající zánět spojivek. Při komplikacích může docházet k poruchám srdečního rytmu (ale zřídka). V laboratorních výsledcích se objevují zvýšené hladiny ukazatelů zánětů (C reaktivní protein, bílé krvinky leukocytóza, zvýšená sedimentace) a zvýšený může být i počet krevních destiček (trombocytóza).

V pozdějších stádiích Kawasakiho nemoci se na postižených cévách tvoří výdutě (aneurysmata) a může hrozit jejich ucpání krevní sraženinou. Postupně se může objevit také otok a bolestivost kloubů, průjem a zvracení nebo bolest hlavy. Příznaky většinou během několika týdnů odeznívají. Bohužel může ale nastat řada komplikací. Jednou z nich je vznik zánětu mozkových obalů (blan) nebo postižení srdce, které jsou asi nejzávažnější. Postižení srdce se zpočátku projevuje jako vznik šelestu, poruchy rytmu, zjistit se mohou změny na EKG nebo při ultrazvukovém vyšetření. Typická je také tachykardie (zrychlení rytmu) nebo oslabené srdeční ozvy. V případě tvorby výdutí na koronárních tepnách hrozí až náhlé úmrtí dítěte, kdy se výdutě ucpou stagnující krví a nedochází tak ke správné výživě srdečního svalu. Možnou smrtelnou komplikací je také vývoj perikarditidy nebo myokarditidy, což je zánět srdečního obalu nebo samotného srdečního svalu. Srdce pak nesprávně pumpuje krev do těla a může dojít k jeho zástavě. Kawasakiho nemoc bez komplikací většinou netrvá déle než 8 týdnů.

blood_1600x900ms 

Diagnostika Kawasakiho nemoci

Zjistit, zda jde opravdu o Kawasakiho nemoc, nebývá jednoduché. Mnoho z příznaků této nemoc může totiž napodobovat úplně jiné, mnohem častější onemocnění (spála, spalničky, zarděnky, běžnou virózu s nachlazením, revmatoidní artritidu). Vysoké horečky bývají u dětí poměrně časté při jakékoliv infekční chorobě. Proto je nutné nejprve vyloučit jiné příčiny nemoci, nutné je odebrat krevní vzorky a vzorky moči a pátrat po běžnějších nemocech.

Při bolestech hlavy je dobré odebrat vzorek mozkomíšního moku lumbální punkcí k vyloučení infekce. Při postižení srdce je důležité provést EKG a ultrazvukové vyšetření. Pro Kawasakiho nemoc vždy nahrává kombinace vysoké horečky a 4 z 5 příznaků jako je nehnisavý zánět spojivek, malinový jazyk a suché popraskané rty, edém a erytém končetin, olupování kůže, zvětšení mízních uzlin především na krku. Bohužel stále neexistuje žádný specifický test, který by jasně diagnostikoval Kawasakiho nemoc.

Diagnóza této nemoci se určí většinou až po vyloučení všech ostatních možných příčin (spála a spálová angína, juvenilní revmatoidní artritida, syndrom toxického šoku, klíšťové onemocnění atd.). Diagnostice mohou napomoct fyzikální vyšetření, vyšetření moči, krve, EKG nebo ultrazvuk srdce a břicha. Velmi časté jsou zvýšené ukazatele zánětlivé reakce v těle jako je zvýšení sedimentace nebo vysoká hodnota CRP s vyšším počtem bílých krvinek a krevních destiček. Návrat k normálním hodnotám může trvat i několik týdnů. Jak už bylo řečeno, k nejzávažnějším komplikacím patří zánět v oblasti srdečních tepen s rizikem vzniku arytmií, perikarditidy nebo myokarditidy, zánětu chlopní nebo vznik výdutí na koronárních tepnách s rizikem náhlého úmrtí.

Kawasakiho nemoc a doporučená léčba

Bohužel ne vždy je jednoduché Kawasakiho nemoc včas odhalit a tak přistoupit k rychlé léčbě. Základem je ale předejít tepenným výdutím a poškození trvalého charakteru. Nejlepší je, pokud se diagnostikuje Kawasakiho nemoc do několika dní po vzniku příznaků. Základem léčby je aplikace imunoglobulinů, což jsou protilátky běžně v těle přítomné. Ty jsou podávány do žíly v infuzi. Protilátky umí upravit imunitní reakci těla tak, aby došlo k co nejmenším poškozením cév. Dalšími užívanými léky jsou nesteroidní protizánětlivé léky.

Stav dítěte bývá většinou velmi vážný, proto se přistupuje k hospitalizaci a léčbě na lůžku. Při zjištění postižení srdce je nutné pravidelně srdce sledovat ultrazvukem a změny na EKG. Další možností léčby vaskulitid je podávání kortikosteroidů, které mají protizánětlivý účinek. Jelikož jde o velmi vážné onemocnění, které může mít až fatální následky, nekonvenční léčba v tomto případě není vůbec vhodná a experimentování či alternativní medicína není na místě. Podávání imunoglobulinů bývá většinou velmi dobře snášeno. Podávání nesteroidních protizánětlivých léků ve vyšších dávkách může způsobit zažívací obtíže nebo v horších případech krvácení do žaludku, tomu je ale možné předejít preventivním podáváním blokátorů vodíkové pumpy, tyto léky zablokují tvorbu agresivní kyseliny chlorovodíkové v žaludku po dobu užívání nesteroidních protizánětlivých léků. Podávání steroidů pak může vyvolat zvýšené ukládání vody v těle, kdy se zakulatí obličej a bříško dítěte. Je to ale dočasné a po vysazení léků se vše vrátí k normálu.

Fotolia_40546389_XS

Léčba trvá v průměru 14 dní, může ale trvat až několik týdnů dle závažnosti stavu. U většiny nemocných je jejich prognóza velmi dobrá, dochází k plnému uzdravení bez pozdějších následků. V případě vzniku aneuryzmat pak vše záleží na jejich velikosti, zda dochází k jizvením nebo krevním sraženinám, které by je mohly ucpat a zastavit přítok krve do srdce. Tím by pak v budoucnu mohlo hrozit uzavření a vznik infarktu myokardu. Dle stavu je pak nutná další dlouhodobá léčba srdce a v horších případech operace.

Pokud má lékař obavy z tvorby sraženin, možné je užívání léků na ředění krve (kyselina acetylsalicylová). V případě ucpání tepny je možné operativní obejití tepny bypassem nebo operativní plastika tepny s jejím roztažením nebo aplikace stentu (tenká trubička, která zpevní zúžené postižené místo). Pokud dojde k poškození chlopní, je možné jejich operativní náhrada a v případě zásadních poškození srdce pak nezbývá než doufat v transplantaci srdce, k tomu ale téměř nedochází.

Možnosti prevence Kawasakiho nemoci

Jak už bylo řečeno výše, stále neexistuje jednoznačná příčina vzniku Kawasakiho nemoci. Uvažuje se o vlivu infekčního mikroorganismu a částečném vlivu dědičnosti. V Česku se onemocnění vyskytuje jen velmi zřídka, o to více je ale potřeba na ni myslet v diagnostice nemocí projevujícími se podobnými příznaky (horečka, otoky, zarudnutí kůže a sliznic, otok mízních uzlin). Jelikož je příčina vzniku neznámá, stejně tak neexistuje účinná prevence nemoci. Nutné je pouze o této nemoci vědět, a pokud příznaky zapadají do příznaků Kawasakiho nemoci, je důležité onemocnění včas léčit.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…