Legionelóza (legionářská nemoc)

Legionelóza (legionářská nemoc)
19. 11. 2014

Legionelóza je závažné infekční onemocnění postihující dominantně plíce. Původcem je bakterie Legionella pneumophila vyskytující se přírodních, odpadních a klimatizačních vodách. Legionella pneumophila způsobuje 85% všech legionelových infekcí, zejména závažnou legionářskou nemoc (akutní zánět plic) a banální pontickou horečku (chřipce podobné onemocnění). Legionářská nemoc má vážnou prognózu u osob s chronickým plicním onemocněním, poruchou imunity, kuřáků nebo starších lidí.

Pojmenování legionelových infekcí

Infekce způsobená bakterií legionella byla poprvé zaznamenána v roce 1976 na konferenci amerických legionářů (válečných veteránů) ve Philadelphii. Infekce se rozšířila kontaminovaným aerosolem z klimatizace v hotelu, ve kterém účastníci bydleli, a způsobila závažné zápaly plic u 221 osob. 34 účastníků na legionelovou pneumonii zemřelo. Odtud tedy vzešlo pojmenování legionářská nemoc.

Mírnější forma legionelové infekce se označuje jako pontiacká horečka. Pontiac je město v USA, kde proběhla jedna z masivních epidemií legionelózy.

Legionella

Legionella je malá pohyblivá bakterie tyčinkovitého tvaru. Je běžnou součástí vodních a půdních ekosystémů. Existuje přes 50 druhů legionel, z nichž může být téměř polovina nebezpečná pro člověka. Nejvýznamnějším druhem je Legionella pneumophila, původce legionářské nemoci a pontické horečky.

Legionelly se vyskytují v přírodních vodních zdrojích, ve vodách odpadních nebo, a to je závažnější, ve vodě klimatizačních a vodovodních zařízení. Jedná se o vysoce odolnou bakterii, která dokáže odolávat i poměrně vysokým teplotám a chlórovým dezinfekčním prostředkům, protože může parazitovat v měňavkách (jednobuněčných organismech žijících ve vodě).

Legionářská nemoc - přenos nákazy

Legionářská nemoc se vyskytuje sporadicky (v jednotlivých případech) nebo jako epidemie. Častější je na konci léta nebo na podzim, neboť v letních měsících se legionely ve vodních zdrojích pomnoží. Zdrojem nákazy je kontaminovaná voda nebo půda. V přenosu a šíření se uplatňují klimatizační a vzduchotechnická zařízení, vodovodní sítě, chladící věže a nebulizátory.

K mezilidskému šíření infekce nedochází, člověk se nakazí vdechnutím infikovaných kapiček vody (aerosolu), vodní tříště vzniklé z teplé vody obsahující legionely. Nejčastěji v okolí vířivek a vodotrysků, v klimatizovaných místnostech, v místech se zvlhčovači vzduchu nebo při sprchování. Inkubační doba legionářské nemoci je 2 – 10 dnů.

Profesionální nákaza bakterií legionella

Během pracovního procesu se mohou nakazit dělníci a instalatéři při opravách teplovodního prostředí. Vysoká koncentrace legionel bývá ve slepých kovových trubkách nebo v méně často používaných konečných výpustích. Legionářská nemoc může být i profesionální nákazou.

Jak probíhá legionářská nemoc

Legionelly, které se dostanou do plic, jsou pohlceny (fagocytovány) určitým druhem bílých krvinek tzv. alveolárních makrofágů v plicních sklípcích. Jako nitrobuněční parazité se množí podobným způsobem jako v měňavkách (amébách). Produkují látky, které způsobí rozpad obalových struktur, tím hostitelskou buňku nakonec zahubí a uvolní se okolí. V plicní tkáni se vytvoří mnohočetná zánětlivá ložiska, která nakonec splývají a postihují celý plicní lalok. Plicní sklípky se vyplní (edémovou) tekutinou a jsou dočasně vyřazeny z dýchání. Trvalým následkem legionářské nemoci může být plicní fibróza (nahrazení plicní tkáně vazivem).

Ohraničená zánětlivá ložiska (abscesy) se mohou tvořit nejen v plicích, ale při rozsevu infekci i v mozku, ledvinách, svalech, játrech a kůži.

Role imunitního systému při legionelové infekci

Legionářská nemoc skončí po aktivaci buněčné imunity. Protilátky se tvoří od druhého nebo třetího týdne, tudíž nemohou průběh infekce podstatně ovlivnit.

S legionellami jsme vzhledem k jejich všeobecnému rozšíření v častém kontaktu. Proto se předpokládá, že značná část populace má vůči legionelám vytvořenou imunitu. V běžné populaci způsobují legionely pouze 2 – 5% zánětů plic.

Predisponovaní jedinci

K legionelovým infekcím jsou náchylnější staří lidé, kuřáci, alkoholici, osoby s chronickým onemocněním nebo poruchou imunity, protože mají zhoršené plicní funkce či porušenou buněčnou imunitu.

Sníženou buněčnou imunity mají i pacienti po transplantacích, s nádorovým onemocněním, osoby užívající léky potlačující imunitní pochody (kortikosteroidy, imunosupresiva) a osoby s AIDS. U těchto nemocných bývá legionelová infekce původce nemocniční (nozokomiální) nákazy. Odhaduje se, že způsobuje až 30% nemocničních zánětů plic.

Legionářská nemoc - příznaky

Infekce může probíhat bezpříznakově.

Mírnější průběh má chřipce podobné onemocnění tzv. pontická horečka projevující se zvýšenou teplotou, zimnicí, malátností, nevolností, bolestí hlavy a svalů. Onemocnění trvá krátce, 2 – 5 dní. Plíce ani jiné orgány při této formě nejsou postiženy.

Závažnější formou je legionářská nemoc. Základním projevem je zápal plic – pneumonie. Zánětlivé onemocnění plic se projevuje horečkou, třesavkou, slabostí, bolestí na hrudi a suchým neproduktivním kašlem. Typičtější jsou však trávicí potíže – zvracení nebo průjem, které patří mezi počáteční příznaky, mnohdy předchází plicnímu postižení.

Fotolia_66062715_XS

Komplikace legionářské nemoci

Legionářská nemoc je však multiorgánovým onemocněním, kromě plic a trávicího systému postihuje také centrální nervový systém a ledviny.

Za 1 – 2 dny po rozvoji zápalu plic se objevují neurologické obtíže jako zmatenost, porucha orientace a halucinace, které připomínají abstinenční syndrom, nebo i těžší porucha vědomí. Dále se může objevit žluté zabarvení kůže a očních sklér (ikterus), porucha funkce ledvin, zánět osrdečníku (perikarditida), srdečního svalu (myokarditida), kosterního svalstva (rhabdomyositida) a kožní projevy. Záněty svalové tkáně se projeví tmavě červeným zbarvením moči (myoglobinurií), která je způsobená rozpadem svalového barviva a jeho vylučováním močí.

Nejzávažnějším důsledkem legionářské nemoci je nedostatečné zásobení tkání kyslíkem (hypoxie) a akutní respirační selhání (ARDS).

Legionářská nemoc - diagnostika

Podezření na legionelózu v běžné populaci vzbuzuje kombinace dýchacích a trávicích projevů se současným výskytem epidemie nebo pobytem v rizikovém prostředí v rámci pracovního procesu (profesionální expozici). V případě nemocniční nákazy se na legionářskou nemoc pomýšlí u osob s nedostatečně fungující imunitou nebo nemocných připojených na umělé dýchací přístroje.

Nejrychlejší formou průkazu legionely je detekce legionelového antigenu v moči, jedná se o neinvazivní a přitom citlivou metodu. Bohužel tyto komerčně vyráběné sety prokážou jen určitý typ legionely. Definitivní potvrzení původce vyžaduje kultivaci vzorku z dýchacích cest ve speciálním mediu a vícedenní prodlevu. Za těchto podmínek má 100% citlivost. Stejně jako průkaz DNA legionely pomocí PCR. Průkaz protilátek není spolehlivý. Protilátky se vytvoří až za 2 – 4 týdny nebo nemusí vůbec.

Legionelový zápal plic se ukáže při rentgenovém vyšetření hrudníku zastřením části nebo celého plicního laloku, případně výpotkem v pohrudniční dutině. Z laboratorního vyšetření krve lze prokázat postižení více orgánových soustav - zvýšené jaterní enzymy, iontová nerovnováha způsobená průjmem a zvracením, rozpadající svalové barvivo (myoglobin) se při zánětu svalů vylučuje močí.

Léčba legionářské nemoci

Pontiacká horečka odezní bez terapie. Legionářskou nemoc lze cíleně léčit antibiotiky, která legionely zahubí. Podávají se nitrožilně, zpravidla se volí vyšší dávky než u běžných infekcí. Antibiotická léčba musí být dlouhá 2 – 4 týdny.

Používají se makrolidová antibiotika a flurochinolony. Z makrolidových antibiotik se volí Klacid, Fromilid, Klaritromycin, Sumamed či Zitrocin. Z fluorochinolonů je účinný Ofloxin, Ciprinol, Ciplox, Ciphin, Ciprofloxacin či Tavacin. U těžkých stavů a osob s poruchou imunity je vhodné zvolit kombinaci makrolidu s flurochinolonem nebo rifampicinem (Arficin, Benemicin).

Příznaky legionářské nemoci se zmírňují symptomatickou léčbou. Ke snížení bolesti se podávají analgetika, teplota se snižuje antipyretiky. V obou případech se volí Paralen, Paramax, Ibuprofen nebo Ibalgin. Mukolytika jsou léky ředící hlen a usnadňující jeho vykašlávání, používá se Mucosolvan, Bromhexin, ACC, Ambroxol, Ambrobenne nebo Erdomed.

Těžší případy, kdy jsou ohroženy orgány a základní životní funkce, vyžadují léčbu na jednotce intenzivní péče, někdy i umělou plicní ventilaci.

Legionářská nemoc a úmrtnost

Pokud není legionářská nemoc léčena včas, nezřídka se stává smrtelnou zvláště u predisponovaných jedinců s poruchou imunity nebo chronickým plicním onemocněním. U dosud zdravých osob je úmrtnost 15 – 20%, u nemocných s oslabenou imunitou nebo pozdě léčených 30 – 50%.  Příčinou smrti může být selhání plic či jiných životně důležitých orgánů nebo rozsev infekce po celém organismu.

Prevence a doporučení při legionářské nemoci

Riziko vzniku legionářské nemoci můžete snížit, když se budete udržovat v dobré tělesné kondici – sportovat, dostatečně spát, pravidelně a zdravě jíst a omezovat působení stresu. Jestliže kouříte, kouření omezte nebo nejlépe úplně přestaňte.

Proti legionelóze se nelze očkovat, proto jsou preventivní opatření zaměřená na technické úpravy a čištění zařízení produkující aerosol a na dezinfekci v nich cirkulující vody.

Ve vodovodních rozvodech a chladicích vodách se musí legionely likvidovat krátkodobým zahřátím na teplotu 80 °C, kdy bakterie hynou. Chlorování vody je málo účinné, nejlepší chemickou dezinfekcí vody je používání chlordioxidu.

Do rozprašovačů a zvlhčovačů vzduchu používejte pouze sterilní vodu.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…