Osteoporóza

img
14. 11. 2013

Osteoporóza neboli „prořídnutí kostí“ je nejčastější metabolické onemocnění kostní tkáně. Dochází k postupnému úbytku kostní hmoty, poruchy kostní architektury se zvýšenou křehkostí kosti, a tudíž k větší náchylnosti ke tvorbě zlomenin. Postihuje především vyšší věkové skupiny, ženy jsou postiženy dvakrát častěji. V České republice osteoporózou trpí 7-8% obyvatelstva, což číselně odpovídá 750 000 osob. Typické osteoporotické zlomeniny jsou kompresivní zlomenina obratle a zlomenina horního konce stehenní kosti tzv. krčku. Během života utrpí každá třetí žena a každý šestý muž osteoporotickou zlomeninu.

Vývoj kostní hmoty v průběhu života

Maximálního množství kostní hmoty organismus dosahuje mezi 25. - 30. rokem věku. Je individuální, určené geneticky, významně však závisí na faktorech výživy, hormonálních vlivech a fyzické aktivitě. Po 30. roce života začíná kostní hmoty ubývat asi o 0,5% ročně, tudíž v 70 letech má člověk o 20% méně kostní struktury. U žen nastává přechodné zrychlení úbytku po menopauze, během 8 - 10 let ztratí ženy 10 - 15% kostní hmoty. Poté dochází ke zpomalení procesu, které odpovídá mužským ztrátám. 

Osteoporóza - příčiny

Primární osteoporóza

Primární osteoporóza vzniká jako projev vystupňovaných změn při fyziologickém stárnutí. Častěji se rozvíjí v situaci, kdy jsou kostní ztráty nadměrně vyjádřeny nebo kdy je dosažené životní maximum kostní hmoty nízké. Řadí se sem senilní osteoporóza, jež se vyvíjí po 70. roce života v důsledku nedostatečného příjmu vápníku a vitamínu D, postihuje více ženy, a postmenopauzální osteoporóza způsobená nedostatkem estrogenů u žen po 50. roce života.

Sekundární osteoporóza

Sekundární osteoporóza je důsledkem jiného základního onemocnění, které vede k úbytku kostní hmoty. K rozvoji přispívají endokrinologická onemocnění jako cukrovka či poruchy štítné žlázy, choroby trávicího ústrojí jako nespecifické střevní záněty, chronická jaterní onemocnění nebo poruchy vstřebávání živin (malabsorpční syndromy), dále chronická ledvinná onemocnění a nádorová onemocnění. Osteoporóza bývá přidružená systémovým onemocněním typu revmatoidní artritida, Bechtěrovova choroba nebo systémový lupus erythematodes. Poléková osteoporóza vzniká při dlouhodobém užívání léků jako kortikoidy či antiepileptika.

Genetický podklad osteoporózy je odhadován na 70%. K významným rizikovým faktorům patří nedostatek pohybu a dlouhodobé znehybnění, nízký příjem vápníku, vegetariánská strava, časný nástup menopauzy, nadměrný příjem alkoholu, anamnéza již prodělaných zlomenin, osteoporotická zlomenina u rodičů a přítomnost chorob, jež mohou způsobovat sekundární osteoporózu.

Průběh osteoporózy

Onemocnění je důsledkem dlouhodobé převahy resorpce kostní tkáně nad její novotvorbou, která vede k úbytku kostní hmoty. Určitý úbytek kostní hmoty během života je fyziologický a s postupujícím věkem se zrychluje. Pokud však dojde k patologickému posílení těchto změn v kombinaci s různými onemocněními, vede to ke zvýraznění ztrát kostní hmoty a rozvoji osteoporózy.

Osteoporóza - příznaky

Osteoporóza probíhá dlouho bez příznaků. Je zjištěna náhodně v rámci rentgenových vyšetření z jiné indikace nebo při cíleném vyšetření rizikových osob. Hlavním příznakem osteoporózy jsou až zlomeniny, které vznikají při nepřiměřeně malém úrazu, prudkém pohybu nebo zvedání břemene. Většinou jedná o zlomeniny krčku stehenní kosti, dolní části předloktí nebo kompresivní zlomeniny obratlů. Téměř každá zlomenina po 55. roce věku u žen a po 65. roce u mužů je podmíněna osteoporózou. Nejčastější kompresivní zlomeniny obratlů vznikají jako akutní příhody s náhle vzniklou prudkou bolestí v zádech nebo chronické přechodné tahavé bolesti v zádech neurčitého charakteru a lokalizace, jež se zhoršují při zátěži nebo delším stání.

Nejzávažnější jsou zlomeniny krčku stehenní kosti, protože polovina postižených zůstává trvale odkázána na pomoc rodiny a 10 - 20% nemocných umírá do jednoho roku od úrazu na následné komplikace, zejména infekční komplikace (zápal plic) při dlouhodobém upoutání na lůžku.

Fotolia_7608567_XS

Osteoporóza - diagnostika

Pokud patříte mezi rizikovou skupinu obyvatel a utrpěli jste zlomeninu po nepřiměřeně malém úrazu, je podezření na osteoporotickou zlomeninu. Základní screeningovou metodou osteoporózy je denzitometrické vyšetření, jež stanoví množství kostní hmoty a stupeň jejího úbytku. Jedná se o speciální rentgenové vyšetření zaměřené na oblast horní části stehenní kosti a bederní páteře. Nechejte se vyšetřit, pokud...

  • jste muž či žena starší 65 let
  • jste utrpěli zlomeninu při nepřiměřeně malém úraze
  • trpíte chorobou rizikovou pro sekundární osteoporózu
  • jste žena mladší 65 let, ale kouříte, prodělala jste předčasnou menopauzu, jste dlouhodobě imobilizována nebo byla u vašich rodičů prokázána osteoporotická zlomenina

Při normálním nálezu se doporučuje kontrolní denzitometrie za 5 let. Při prokázané osteopenii (řídnutí kostí) jakožto předstupeň osteoporózy se nechte znovu vyšetřit za 2 roky. Při osteoporóze a osteopenii se doplňuje základní laboratorní vyšetření krve včetně hladin vápníku a fosfátů. Dále se odebírají speciální látky zvané kostní markery, jež odrážejí aktivitu kostního procesu. Při denzitometrickém nálezu osteoporózy je nutné vyloučit jinou příčinu kostního onemocnění – chronické ledvinové onemocnění, nádorové postižení kostí včetně mnohočetného myelomu, poruchu příštítných tělísek či osteomyelitidu (hnisavý zánět kostní dřeně).

Při diagnóze osteoporózy se stanovuje aktivita procesu, její příčina a riziko vzniku zlomenin. Klasické rentgenové vyšetření hrudní a bederní páteře slouží k posouzení přítomnosti kompresivní zlomeniny obratlů. Pro hodnocení úbytku kostní hmoty je málo citlivé, změny jsou patrné až při úbytku o více než 30%. Při podezření na nádorové nebo jiné kostní onemocnění se doplňuje další vyšetření kostry jako CT nebo magnetická rezonance, případně se odebírá vzorek kosti z lopaty kyčelní kosti k histologickému zhodnocení.

Osteoporóza a její léčba

Léčba osteoporózy je komplexní proces vyžadující aktivní spolupráci nemocného. Jejím cílem je předcházet úbytku kostní hmoty dříve, než se osteoporóza projeví zlomeninou a zvýšit hustotu a kvalitu kostního minerálu. V léčbě klinických projevů a komplikací se navíc používá i terapie symptomatická – úleva od bolesti, fyzikální léčba a rehabilitace. Časná mobilizace nemocného současně minimalizuje hrozící depresivní potíže při náhlém upoutání na lůžko a závislosti na dopomoci druhého. U každého člověka je doporučováno zajištění dostatečného příjmu vápníku a vitamínu D a režimová opatření jako základ každé léčby osteoporózy i prevence vzniku osteoporotických zlomenin.

Režimová opatření při osteoporóze

Režimová opatření jsou u pacientů s osteoporózou součástí léčby, u ostatních prevencí jejího rozvoje. Nutná je dostatečná fyzická aktivita, především chůze, běh nebo gymnastika. Mechanická zátěž totiž stimuluje kostní novotvorbu, zlepšuje celkovou fyzickou zdatnost, která snižuje riziko pádů. Nezvedejte těžká břemena. Nekuřte.

Další opatření jsou určená zejména starším a méně pohyblivým osobám. Jsou zaměřená na prevenci pádů, jež zvyšují riziko zlomenin. Používejte vhodnou obuv a rehabilitační pomůcky jako chodítka, francouzské hole. Noste brýle ke korekci zraku. Udržujte si přiměřenou fyzickou aktivitu, vhodná jsou rehabilitační cvičení zaměřená na posilování svalových skupin zejména v oblasti páteře, jež vedou ke zkvalitnění stability, koordinace pohybu a rovnováhy. Jak jen je to možné, omezte užívání léků s tlumícím účinkem a snižující tlak. Příbuzným se pak doporučuje odstranit nástrahy v okolí, které mohou způsobit pády jako menší koberce.

Osteoporóza a důležité vitamíny a minerály

Doporučený denní příjem je 1 – 1,5g vápníku a 400-800 IU vitamínu D. Dostatečný přísun vápníku zpomaluje kostní resorpci. Zdá se, že existuje určitý práh příjmu vápníku. Pokud tolik vápníku denně nepřijmete, v dětství a adolescenci se nevytvoří dostatečné množství kostní hmoty. Ve středním a vyšším věku organismus využívá kostní zásoby, čímž se zvyšuje úbytek kostní tkáně, postupně vzniká osteoporóza a zvyšuje se riziko zlomenin. Na vápník jsou bohaté potraviny jako sýry (nejvíce vápníku je v ementálu a parmezánu), mléko, květák, kapusta, brokolice, mák či sója. Běžnou denní stravou je dosažen maximální příjem 1g vápníku denně, u starších osob obvykle méně než 0,5g denně. Je obtížné odhadnout, jaký je skutečný příjem vápníku. Horší je nedosažení potřebné hladiny než mírné překročení doporučené denní dávky. Proto se ve vyšším věku doporučuje podávat denně 1g vápníku a 800 IU vitamínu D. V lékárně si můžete koupit vápník ve formě běžných či rozpustných tablet (Maxi-kalz, Calcium šumivé, Calcium 500mg, Vitacalcin) nebo kombinované preparáty vápníku s vitamínem D ve formě tablet (Calcichew D3, Caltrate plus). Vitamín D se samostatně podává jako 1 - 2 kapky Vigantolu denně.

Farmakologická léčba osteoporózy

Hlavním cílem medikamentózní léčby je snížení rizika kostních zlomenin. Racionální rozhodování o této léčbě by mělo vycházet z posouzení přínosu pro pacienta, riziku nežádoucích účinků a odhadu rizika vzniku zlomeniny. Největší prospěch pochopitelně přinese léčba u osob s nejvyšším rizikem. Riziko se vyjadřuje jako pravděpodobnost, že daná osoba prodělá během dalších 10 let života kostní zlomeninu. Závisí především na kostní denzitně, věku, anamnéze prodělaných zlomenin a rizikových faktorem jako kouření, genetická predispozice a nedostatek pohybové aktivity. Přesné stanovení rizika je obtížné, k odhadu slouží algoritmy, které vycházejí z údajů epidemiologických studií. V léčbě osteoporózy se využívají léky snižující kostní resorpci (antiresorpční) a léky stimulující kostní novotvorbu (osteoanabolické).

U postmenopauzální osteoporózy jako důsledku nedostatku estrogenů se používají selektivní modulátory estrogenových receptorů, jež tlumí vystupňovanou resorpci kostní tkáně. Snižují riziko vzniku zlomeniny na polovinu. Nejpoužívanějším preparátem je Evista, která kromě pozitivního účinku na kostní tkáň i snižuje riziko nádoru prsu a hladinu tuků v krvi. Je vhodná pro ženy do 60 let věku, optimální léčba by měla trvat při nejmenším 4 roky. Bohužel však zvyšuje riziko trombózy. V podstatě stejný účinek, ale více těch nežádoucích má substituční léčba pohlavními hormony. Při podávání vzrůstá riziko nádoru prsu, sliznice dělohy (endometria), trombóz a navíc se obnovuje menstruační krvácení. Proto u klasické postmenopauzální osteoporózy není doporučována. Dalšími antiresorpčními léky jsou bisfosfonáty, jež se užívají u postmenopauzální osteoporózy (u žen nad 60 let) a často též u senilní. Při léčbě nezbytný dostatečný přísun vápníku a vitamínu D. Hustota kostní tkáně se zvyšuje při 3. - 5. letém užívání. Vzhledem ke dráždění trávicího ústrojí byly vyvinuty přípravky, jež se perorálně užívají jednou týdně nebo měsíčně např. Fosamax, Risendros či Bonviva, existují i injekční přípravky. Nejnovějším lékem je Protelos, organická sůl stroncia, která současně tlumí kostní resorpci i stimuluje kostní novotvorbu. Podává se jako lék 2. volby při nesnášelivostibisfosfonátů a Evisty u postmenopauzální osteoporózy. Kalcitonin je hormon produkovaný speciálními buňkami štítné žlázy. V léčbě osteoporózy je využíván jeho inhibiční vliv na resorpci kosti a zvýšena aktivita endorfinů působící proti bolesti. Syntetickým lososím kalcitoninem ve formě nosního spreje se léčí postmenopauzální osteoporóza se zlomeninami obratlů a současnými úpornými bolestmi zad. Další hormonální léčbu představuje přechodné podávání parathormonu,jež podporuje kostní novotvorbu, zvyšuje kostní hmotu a snižuje riziko zlomenin o 50-70%. Jednou denněpo dobu dvou let se podkožně aplikuje Preotact nebo Forsteo. Ihned po skončení terapie musí navazovat antiresorbční léčba, jinak dojde k rychlé ztrátě nově vytvořené kostní hmoty. Vzhledem k vysoké ceně je dostupnost této léčby velmi omezená.

Fotolia_43823019_XSPrevence osteoporózy

Cílem prevence je dosáhnout dostatečného množství kostní hmoty v dětství a v době dospívání. Ta spočívá v přiměřeném příjmu vápníku a vitamínu D, kvalitních bílkovin v přirozené stravě. Dostatečná fyzická aktivita v mladém věku přispívá k dosažení maxima kostní hmoty a později snižuje rychlost jejího úbytku. Dále je nutné vyloučit toxické vlivy prostředí a nekouřit. Ve středním a vyšším věku se snažíme preventivními opatřeními omezit ztráty kostní hmoty. Rizikové osoby je třeba včas upozornit na hrozbu osteoporózy a zabránit vzniku zlomeniny.

 

Doporučení při osteoporóze

  • po celý svůj život jezte potraviny bohaté na vápník
  • nekuřte
  • pravidelně se pohybujte

To jsou nejlepší opatření, jakými předejdete osteoporóze.

Pokud jste muž či žena starší 65 let, utrpěli jste zlomeninu při nepřiměřeně malém úraze nebo jste žena mladší 65 let, ale kouříte, prodělala jste předčasnou menopauzu, jste dlouhodobě imobilizována nebo byla u vašich rodičů prokázána osteoporotická zlomenina, objednejte se na screeningové denzitometrické vyšetření. A pokud se staráte o staršího, špatně pohyblivého příbuzného, snažte se také jej udržovat určité fyzické kondici. Předejdete tím riziku pádu a následným zlomeninám. 

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…