Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida
29. 01. 2014

Revmatoidní artritida je chronické, zánětlivé, dlouhodobé onemocnění, které postihuje převážně klouby. Jde o nemoc, která se vyskytuje prakticky na celém světě, postihuje zhruba 1% populace. Častěji bývají postiženy ženy, a to zhruba dvakrát až třikrát častěji než muži. Může se vyskytnout v jakémkoliv věku.

Příčina vzniku revmatoidní artritidy

Příčina vzniku revmatoidní artritidy není jasně známá. Revmatoidní artritida je vnímána hlavně jako autoimunitní onemocnění. To znamená, že jde o vnitřní zánět v těle, kdy protilátky jsou namísto zevním škodlivým látkám (bakterie, viry) namířeny proti buňkám vlastního těla. Ovšem předpokládá se, že celý proces tvorby protilátek může být vyvolán také virovým nebo bakteriálním zánětem. Vyvolávajícími faktory mohou být ale také úrazy, operace nebo třeba emocionální stres. Důležitou roli hraje dědičná informace, pokud má k tomuto onemocnění dotyčný sklon, pak může být spouštěčem v podstatě cokoliv.

Průběh revmatoidní artritidy

V postiženém kloubu dochází nejprve k nahromadění zánětlivých buněk. Na to tělo reaguje novotvorbou cév a takzvaným panusem. Zjednodušeně by se dalo říct, že v okolí chrupavek se vytvoří nová dobře prokrvená tkáň, která přerůstá přes chrupavku, která je běžnou součástí kloubu. Tato nově vzniklá hmota obsahuje i různé enzymy a látky, které poškozují jednak chrupavku, ale dostávají se i do kosti a okolních šlach. Tak postupně dochází k destrukci a erozi, lidově rozežírání kloubu.

Projevy revmatoidní artritidy

Přestože revmatoidní artritida postihuje převážně klouby, mohou být projevy tohoto onemocnění různé. Samotnému vzniku revmatoidní artritidy mnohdy předchází nejasné příznaky. Pacienti mívají po delší dobu zvýšenou teplotu, objevuje se také únava a nechutenství s následným hubnutím. Tyto projevy mohou trvat i dlouhou dobu, onemocnění přichází plíživě, ale možný je i rychlý a náhlý nástup.

Revmatoidní artritida většinou zasáhne více kloubů, zpravidla začíná na drobných kloubech rukou. Typickým projevem je ranní ztuhlost, kdy nemocní popisují napnutost prstů na rukou a neschopnost je ohnout a také omezenou pohyblivost ostatních kloubů. Potíže bývají nejvýraznější po ránu, pak se postupně zmírňují. Pacienti často popisují stav, kdy nemohou vylézt z postele, ačkoliv by chtěli. Dalšími charakteristickými příznaky jsou bolesti kloubů a jejich zarudnutí. Toto jsou typické příznaky každého zánětu. Klouby bývají také oteklé a teplejší. Bolest bývá výraznější po ránu a při pohybu, ale v pokročilejších stádiích nemoci může přetrvávat i v klidu.

Jak už bylo popsáno, bývají nejčastěji jako první postiženy drobné klouby rukou. Při delším trvání onemocnění bývají prsty deformovány. Většinou bývají vytočeny ulnárně, tedy zevně, a poslední články prstů mohou být ohnuty směrem do dlaně, klouby bývají už od pohledu nápadnější. Závažným problémem může být při změněném postavení ruky útisk nervů, které prochází přes zápěstí a větví se až ke konečkům prstů. Může tak vzniknout syndrom karpálního tunelu, kdy je utlačován nervusmedianus. To se projevuje brněním, mravenčením a bolestí hlavně prvních tří prstů. Postupně může dojít až k ztrátě citlivosti a oslabení postižené části ruky. Poškozeny bývají také lokty a ramena.

Fotolia_9230124_SNení úplně běžné, že by onemocnění postihlo i kyčle. Když už se to stane, je to vždy známkou těžšího stupně revmatoidní artritidy. Často jsou poškozeny kolenní klouby. Vzhledem k tomu, že na kolenou spočívá velká váha těla, představuje jejich postižení velký problém. Kolena bývají nestabilní, viklavá a častokrát se v nich tvoří tekutina. Také v podkolenní jamce se může hromadit voda a vytvářet takzvanou Bakerovu cystu, tedy ohraničenou tekutinovou kolekci, která může vyvolávat bolesti šířící se až do lýtka. Deformace a změny tvarů drobných kloubů nohou vedou k vytvoření typických kladívkovitých prstů. Závažné může být postižení meziobratlových kloubů krční páteře, které může způsobit bolesti krku a hlavy, brnění horních končetin ale také točení hlavy a závratě.

Mimokloubní postižení při revmatoidní artritidě

Kromě postižení kloubů se vyskytují v rámci revmatoidní artritidy i další problémy. U dvaceti až třiceti procent pacientů se objevují revmatoidní uzly, což jsou, dalo by se říct, tuhé zduřeniny tvořené vazivem v podkoží. Výjimečně se mohou vytvořit i jinde, například v plicích nebo v srdci, kde způsobují závažnější problém. Poškozeny bývají také šlachy, kde se ve větší míře objevují záněty, následkem kterých jsou pak častější ruptury, tedy prasknutí. Postižení svalů se projevuje hlavně jejich slabostí, rychlejší únavou a bolestivostí. Na kostech se onemocnění projevuje osteoporózou, tedy jejich prořídnutím. Tím pádem mají pacienti větší sklon k zlomeninám i bez úrazu. Kůže bývá při revmatoidní artritidě nad postiženými klouby lesklá, vyhlazená a bývá slabší, méně kvalitní. Na nehtech se mohou vytvořit podélné rýhy.

Závažnou komplikací je zánět cév a nervů. Nervové postižení se může projevovat bolestmi, brněním a pálením a poruchami hybnosti. Mezi jedny z nejzávažnějších problémů patří postižení plic, srdce a ledvin zánětlivými látkami, které napadají tyto orgány a poškozují je. Častěji se u těchto pacientů vyskytují také záněty očí a chudokrevnost (anémie).

Formy revmatoidní artritidy

  • Nejčastěji se vyskytuje polycyklický typ, kdy se onemocnění postupně pomalu zhoršuje, ale průběh je přerušován různě dlouhými obdobími klidu.
  • U monocyklické formy se střídá vždy zhoršení s klidovým obdobím.
  • Při progredující formě se stav jen zhoršuje bez zlepšení, většinou je průběh a poškození rychlejší než u předchozích dvou typů.

Diagnostika revmatoidní artritidy

Lékař nejprve začíná rozhovorem s pacientem a následným lékařským vyšetřením. Z otázek kladených nemocnému lze zjistit typ potíží, charakter bolesti, zda je horší ráno a stupňuje se během dne a jestli je přítomna typická ranní ztuhlost. Lze se dopátrat také k dalším příznakům, jako jsou opakované teploty, nechutenství a únava. Na pohmat bývají postižené klouby oteklé, teplejší a bolestivé. Někdy lze už i podle stisku ruky, který bývá výrazně slabší, poznat, že něco není v pořádku.

Po vyšetření kloubů je možné přistoupit k vyšetření krve. V krvi bývají zvýšeny zánětlivé ukazatele. Dále se laboratorně z krve dají určit specifické protilátky, které bývají přítomny u revmatoidní artritidy. Vždy je nutné provést rentgenový snímek postižených kloubů, kde je vidět rozsah jejich poškození. V některých revmatologických ambulancích se provádí také ultrazvukové vyšetření kloubů. Pod ultrazvukem lze také do kloubu aplikovat léčivé látky nebo provést punkci, tedy odsátí tekutiny. Vždy je nutné zvažovat všechny laboratorní výsledky i se snímky a klinickým nálezem dohromady, aby mohla být stanovena diagnóza revmatoidní artritidy.

Revmatoidní artritida - léčba

V první řadě by měl být pacient dostatečně informován o nemoci a všech možnostech léčby. Terapie by vždy měla být komplexní, to znamená, že by měla obsahovat jak podávání léků, tak i různé fyzikální metody, včetně pravidelného cvičení.

Farmakologická léčba, tedy pomocí léků, je zaměřena na co největší snížení zánětlivé aktivity. Rychlý a výrazný účinek mají kortikoidy, které působí protizánětlivě. Ovšem s kortikoidy je třeba zacházet opatrně a uváženě, protože mají spoustu nežádoucích účinků. Mohou zvyšovat hladiny cukru v krvi, tlumí obranyschopnost organizmu, způsobují prořídnutí kostí, zvyšují krevní tlak a způsobují také například ukládání tuku v oblasti břicha. Ovšem u spousty zánětlivých a autoimunitních onemocnění je jejich podávání na místě a mají výborné účinky. Pokud se užívají dle předpisu lékaře, dá se riziko vzniku nežádoucích účinků minimalizovat.

Další lékovou skupinu představují takzvaná nesteroidní antirevmatika, tento složitý název opět charakterizuje skupinu protizánětlivých léků (ibuprofen, diklofenak, paralen apod). Kromě svých pozitivních účinků na zánět také potlačují bolest, což je pro pacienty velmi příznivé. Ale i tyto léky mají své vedlejší účinky, například tvorbu žaludečních vředů. Proto jejich dlouhodobější užívání musí opět posoudit lékař. Mezi vysoce účinné léky u revmatoidní artritidy patří také metotrexát a jemu podobné látky. Jde o lék používaný i v léčbě nádorových onemocnění, zabraňuje množení buněk.Podobných léků je celá řada, jejich výběr a různé kombinace závisí na stupni onemocnění a snášenlivosti pacienta.

Samozřejmě při bolestech je nutné přidat analgetika, tedy léky potlačující bolest. Vyjmenované léky jsou látky syntetické, uměle vyrobené. Je možné ale podávat také léčbu biologickou, která působí cíleně na vlastní buňky obranyschopnosti a upravuje je tak, že nepoškozují vlastní tělo.

Další možností je léčba rehabilitační. Základem je udržení co největších rozsahů pohybů a posílení svalů, které bývají častokrát povolené. Sami pacienti se mohou naučit také cviky na doma. Doporučuje se cvičit dvakrát až třikrát denně. Poprvé by se měl pacient rozpohybovat hned po ráno po vstanutí z postele. Nejprve je dobré provést několik pasivních pohybů pomocí druhé ruky a potom i aktivních pohybů v rozsahu, který není příliš bolestivý. Tak je možné alespoň do určité míry ovlivnit a zkrátit dobu trvání ranní ztuhlosti.

Fotolia_40822424_XS

V akutním stadiu dobře působí na tlumení bolesti chladová terapie a také metody využívající elektrické proudy. K uvolnění ztuhlých svalů je možné využít ultrazvuk a opět elektrickou energii. U chronických, dlouhodobých pacientů, působí pozitivně různé obklady, například parafínové, bahenní nebo třeba rašelinové. Doporučují se také koupele a vířivky.Vhodné jsou také jemné masáže kloubů a okolních struktur.

Využívána je také ergoterapie, kdy se pacienti učí zvládat běžné denní aktivity tak, aby byli co nejvíce soběstační, i když jsou pohybově limitováni.

V neposlední řadě je důležité myslet na psychickou stránku onemocnění. V těžších stádiích revmatoidní artritidy mohou být pacienti natolik limitováni, že je to může poznamenat jak v osobním tak profesním životě.

Režimová opatření u revmatoidní artritidy a prevence

Pokud již je zjištěna revmatoidní artritida, musí pacient pravidelně docházet na prohlídky do revmatologické ambulance a dodržovat léčbu tak, jak byla stanovena. Sám může doma cvičit nejlépe podle instrukcí rehabilitačního lékaře nebo fyzioterapeuta nejlépe dvakrát až třikrát denně, hlavně po ránu. Dobré je také udržení přiměřené hmotnosti, protože u obézních pacientů jsou klouby samozřejmě více zatěžovány, proto je vhodné pravidelný pohyb zkombinovat s pestrou a zdravou stravou.

V lékárnách je k dostání spousta vitaminu a výživových doplňků, které působí příznivě na klouby, většinou je možné je zakoupit bez receptu. Z přírodních látek je možné vyzkoušet lněný olej, bylinné a kopřivové čaje, které působí příznivě na organizmus a doplňují naordinovanou léčbu.

Co se týká prevence onemocnění, tedy předcházení vzniku, jelikož není známá přesná příčina, je velmi obtížné nemoci předcházet. Doporučuje se jako u každé nemoci bez známé příčiny vzniku žít zdravým životním stylem, udržovat si normální tělesnou hmotnost, mít dostatek spánku a vyhýbat se stresovým situacím. Vhodné je konzumovat vysoké množství ovoce a zeleniny, nekouřit a alkohol konzumovat velmi střídmě.



Diskuse k článku

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
  • Vladimír
    26. 2. 2018 09:57
    NENÍ NÁSLEDKU BEZ PŘÍČINY.<br> <br> Bez vyřešení skutečné příčiny revmatoidní artritidy (RA) nepřináší aplikace kortikoidů ani léků na bolest trvalé výsledky. Příčinou vzniku RA jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující zánětlivé poškození střev a následné autoimunitní reakce těla, které… celý příspěvek
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…