Záškrt

Záškrt
28. 11. 2013

Záškrt (latinsky difterie) je akutní infekční onemocnění způsobené bakterií Corynebacteriumdiphterie. Existuje několik kmenů a typů Corynebacterií, jež se liší schopností tvořit a vylučovat difterický toxin. Tato toxická bílkovina způsobuje ohraničený zánět sliznice horních dýchacích cest, při kterém se vytváří pablána. Název záškrt je odvozen od jeho příznaků. Přítomnost pablán a otok sliznice dýchacích cest brání proudění vzduchu a vede až k zadušení. Nejsnáze dochází k ucpání dýchacích cest u malých dětí, u nichž je průsvit dýchacích cest menší.

Jak záškrt vzniká

Záškrt je výhradně lidskou nemocí. Zdrojem nákazy je pouze nakažený člověk, i v případě, že se u něho infekce neprojevila a funguje jako asymptomatický nosič. Infekce se přenáší vzduchem kapénkami při úzkém kontaktu s nakaženým jedincem. Ten vylučuje bakterie sekretem z horních dýchacích cest, oční sliznicí a infikovanými ranami. Inkubační doba je 2 – 5 dní.

Čtěte také:

Zánět hrtanové příklopky

Výskyt záškrtu

Očkování proti záškrtu významně omezilo výskyt onemocnění. V českých zemích byl záškrt až do zavedení povinného očkování roku 1946 značně rozšířen. Umíralo na něj 10 % nakažených, především dětí předškolního věku. Dnes se většinou objevuje pouze ve formě dovezené nákazy. Jeho rozšíření brání imunita vytvořená celoplošným očkováním. Dříve převážně dětská infekce se vlivem očkování přesunuje do vyšších věkových kategorií.

Průběh záškrtu

Corynebacterium způsobuje pouze lokální povrchové zánětlivé léze, zejména sliznice horních dýchacích cest, jen zřídka dochází ke generalizovanému postižení. Kmeny vylučující difterický toxin umožňují napadení buňky, její zánik a vznik pablány. Při zánětu se vytváří pablány tvořené bakteriemi, bílými krvinkami, zánětlivou hmotou a mrtvými buňkami. Pablána pevně přilíná ke sliznici dýchacích cest, takže ji není možné odstranit, aniž by došlo ke krvácení pod ní. Vznik pablány je důsledkem produkce difterického toxinu. U maligní difterie se dostane toxin do krve a poškodí vůči němu nejvíce citlivé buňky – buňky srdečního svalu a buňky periferních nervů.

Záškrt - příznaky

Zánět sliznice hltanu se projevuje jako difterická angína. Začíná nenápadně nevysokou horečkou, malátností a bolestí v krku. Na zarudlých zduřelých mandlích se sklovitým povrchem se druhý den objevují šedobělavé povlaky, které pevně lnou ke spodině a snadno krvácí.

Fotolia_43295683_XSNení-li nemocný léčen, pablány se šíří na patrové oblouky, měkké patro a do hrtanu – vzniká maligní záškrt. Na pablánách vznikají zelenavé až černé skvrny způsobené odumírám tkáně. Z úst jde cítit charakteristický nasládlý hnilobný zápach, nemocný je více dušný vlivem výrazného otoku hrdla. Obrana měkkého patra způsobuje poruchu polykání. Dítě mluví huhňavým hlasem a při pití mu tekutiny vytékají nosem. Současně se v důsledku zvýšené produkce toxinu stoupá horečka. Krční lymfatické uzliny se zvětšují, otékají a jsou bolestivé na pohmat. V extrémně zvýrazněné formě se nateklými uzlinami deformuje krk a vzniká tzv. collumcaesareum.

Postižení hrtanu tzv. difterický krup je závažný u kojenců a malých dětí. Projevuje se štěkavým dráždivým kašlem, neklidem, úzkostí, chrapotem až úplnou ztrátou hlasu. V průběhu prodlouženého nádechu vzniká hrubší, chraptivý zvuk způsobený zúžením horních dýchacích cest tzv. inspirační stridor. To vše způsobuje dušnost projevující se cyanózou – modravým zabarvením kůže vlivem nedostatečného zásobování organismu kyslíkem. Mohutná pablána může způsobit ucpání dýchacích cest s následným udušením.

Nosní forma záškrtu se objevuje u kojenců.Její projevy nejsou tak mohutné, ale onemocnění je vysoce infekční.  Zánět nosní sliznice se manifestuje hlenohnisavým sekretem s příměsí krve, v nose vznikají pablány a krusty. Zcela výjimečně se může vyskytnout zánět kůže, spojivek, středního ucha a genitálu. 

Komplikace při záškrtu

Průběh infekce závisí na toxicitě bakterie a stavu imunitního systému postiženého jedince. Komplikace se objevují v průběhu 2. týdne infekce, jsou způsobeny difterickým toxinem. Nejzávažnější komplikací je zánět srdečního svalu tzv. myokarditida ve 2. – 3. týdnu infekce. Nemocný je bledý, pociťuje pravidelné či nepravidelné bušení srdce a zvrací. Myokarditida způsobuje poruchy srdečního rytmu – arytmie. Nemocný je ohrožen srdečním selháním nebo náhlou srdeční smrtí. Neurologické postižení se projevuje obrnami nervů. V časné fázi vzniká u těžších forem obrna měkkého patra s huhňáním a poruchou polykání, dále pak obrna okohybných nervů s šilhání či obrna lícního nervu s pokleslým očním víčkem. Stav se upraví během 2 – 3 týdnů. Pozdní komplikací může být periferní polyneuritida. Projevuje se novou obrnou hlavových i končetinových nervů, která je však symetrická. Po rehabilitaci se stav během několika měsíců upraví.

Záškrt - diagnostika

Podezření na záškrt vzniká na základě typických příznaků. K potvrzení diagnózy se provádí výtěr z krku či nosohltanu, při výtěru z hrtanu se místo plastové tyčinky používá ohebný drátek. Corynebacteria lze prokázat mikroskopicky (jako tyčinky kyjovitého tvaru vytvářející palisádovité formace) či kultivací ve speciální půdě.

Léčba záškrtu

Při terapii záškrtu se používá cílená léčba odstraňující původce infekce. Základem léčby u těžké formy je nitrožilní podávání antitoxického difterického séra (nažloutlé tekuté části krve bez krevních buněk, která obsahuje protilátky proti difterickému toxinu). Sérum inaktivuje toxin, působí tedy rychleji než antibiotika. Současně nebo při lehčí formě se podávají antibiotika ze skupiny makrolidů nebo peniciliny po dobu 14 dnů s cílem eradikace původce. Pacient se záškrtem musí být izolován na infekčním oddělení. Difterická angína rychle reaguje na podaná antibiotika. Při uzdravování je pablána postupně vykašlávána. Kontaktní osoby a bezpříznakoví nosiči musí být přeléčeni antibiotiky.

U difterického krupu je nezbytné zajištění dýchacích cest. Pokud jsou dýchací cesty ještě průchodné, využívá se intubace – zavedení umělohmotné trubice ústy, přes hrtan až do průdušnice. Život zachraňujícím výkonem je pak tracheostomie – umělé vyústění průdušnice na povrch těla rozříznutím její stěny. Obě metody pak umožňují dýchání s podporou přístrojů, tracheostomie i spontánní. Následně je postižený hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Mohutný otok hrdla mohou snížit kortikoidy.

Prevence záškrtu

Nejlepší prevencí je očkování difterickým anatoxinem. Difterický toxin je pomocí chemické látky zbaven toxicity, umožňuje však tvorbu protilátek. Očkování difterickým anatoxinem je součástí povinného očkování od roku 1946. Dnes se základní očkování provádí hexavakcínou (InfarixHexa) čtyřmi dávkami během prvních 18. měsíců života. Přeočkování se provádí v 5. roce života. Očkování zajišťuje imunitu přibližně na 10 let. V proočkované populaci však není přeočkování po 10 letech nutné, ochranu zajišťuje kolektivní imunita. Při výjezdu do rizikové oblasti je přeočkování vhodné. Očkování proti záškrtu je namířeno proti toxinu, nikoliv proti bakterii. Proto se i řádně očkovaný člověk může stát nosičem kmene produkující toxin.

Fotolia_50883978_XS

Doporučení při záškrtu

Onemocnění záškrtem musí být hlášeno a nemocný izolován na infekčním oddělení.

Pokud budete cestovat do země s hojným výskytem záškrtu, nechejte se přeočkovat. Potřebné informace a očkování vám zajistí specialista, který se zabývá cestovní medicínou. Ambulance cestovní medicíny jsou zřizovány při infekčních odděleních a klinikách.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…