Systémový lupus erythematodes

Systémový lupus erythematodes je onemocnění, které postihuje v podstatě všechny důležité orgány v těle, včetně kůže a kloubů. Název onemocnění je odvozený od velmi charakteristického příznaku pro toto onemocnění, a to zarudnutí pokožky. Právě to je obsaženo ve slově erytem. Systémový vyjadřuje to, že se týká v podstatě celého těla. Jde o spíše vzácnější onemocnění, ročně se objeví do 10 nových případů na 100 000 obyvatel. Mnohem častěji bývají postiženy ženy, hlavně ve věku mezi 20. a 40. rokem. 

Systémový lupus erythematodes - příčiny vzniku

Systémový lupus erythematodes je autoimunitním onemocněním. To znamená, že v těle vzniká zánět, avšak bez jakékoliv zevní příčiny. Za normálních okolností vytváří buňky imunitního systému protilátky v závislosti na nějakém škodlivém podnětu. V případě autoimunitních onemocnění je imunitní systém špatně naprogramován a vytváří protilátky, které reagují proti vlastnímu tělu a vytváří tak vnitřní zánět. V případě lupusu jsou protilátky nasměrovány hlavně proti cévní stěně, kterou poškozují. Cévy se vyskytují ve všech orgánech, proto jde o onemocnění postihující v podstatě celé tělo. Systémový lupus erythematodes není typickým dědičným onemocněním, ale pokud se v rodině tato choroba vyskytuje, existuje určitá pravděpodobnost vzniku lupusu. Nemoc se také váže s výskytem některých genů. Jsou známé některé faktory, které mohou nemoc vyprovokovat. Je to hlavně stres, slunění nebo třeba hormonální změny v období těhotenství.

Systémový lupus erythematodes - příznaky

Příznaky doprovázející systémový lupus erythematodes jsou pestré. Také proto si onemocnění vysloužilo přezdívku magna simulatrix. To v překladu znamená, že napodobuje různá onemocnění. Pacienti většinou k lékaři přichází s neurčitými potížemi. Stěžují si na únavu, nesnášenlivost slunění, křeče a zduření lymfatických uzlin, které jsou bolestivé. Často se také vyskytuje nadměrné pocení, bolesti svalů a kloubů. Dále se u pacientů mnohdy objevují vysoké horečky, které bývají opakovaně a střídají se s obdobími, kdy jsou nemocní bez teploty.

Někdy je prvním místem, kam se nemocní dostaví, infekční oddělení, protože lupus může zprvu připomínat chřipku nebo nějaké podobné onemocnění, které se projevuje zvýšenou teplotou s třesavkou a náhlým vzplanutím. Jindy jsou prvotním projevem křeče imitující nervové onemocnění. Vůbec nejčastějším a nejtypičtějším příznakem jsou však bolesti kloubů, slabost, nechuť jídlu a velmi charakteristické zarudnutí kůže.

Erytém je nápadný hlavně na tvářích, kde vytváří typický obraz motýlích křídel. Právě kožní projevy se objevují až u 80% nemocných. Kromě obličeje se zarudnutí může vyskytnout také ve vlasaté části hlavy, na šíji, hrudníku i na končetinách. Červené zbarvení kůže se většinou zhoršuje po slunění. Projevy na kůži mohou být ale různé. Při delším trvání pak na kůži vznikají různé pupínky a puchýřky, které mohou postupně při hojení vytvářet jizvy. Pokožka je pak zhrubělá a tmavší, hlavně na místech více vystavených slunci.

V akutnějších případech se mohou objevit i vředy nebo až odumření části kůže nebo vypadání vlasů a chlupů na určité části těla. Mezi další časté příznaky patří postižení srdce, které bývá až u poloviny nemocných. Lupus jednak poškozuje cévy zásobující srdce kyslíkem ale také samotný srdeční sval a chlopně. To může vést k poruchám srdečního rytmu, chlopenním vadám a v nejtěžších případech až k selhání srdce. Závažné je také postižení plic. Nejčastěji bývají poškozeny pleury, což jsou vpodstatě obaly plic. To se projevuje bolestivostí a dušností z přítomnosti tekutiny v hrudníku. Postiženy však mohou být i samy plíce, kde se lupus projeví zánětem, ať už akutním nebo dlouhodobým nebo krvácením do plic při poškození cév. Akutní zánět plic je velmi nebezpečným stavem hlavně u již tak oslabeného pacienta. U dlouho trvajících zánětů pak v plicích vznikají jizevnaté změny a opět tak dochází k poškození jejich funkce s následnou dušností.

Také neurologické projevy jsou velmi pestré. Jsou spojeny s onemocněním mozku a míchy. Vzhledem k tomu že nervová soustava se podílí na řízení spousty činností, jsou příznaky plynoucí z jejího poškození velmi různorodé. Mohou to být změny v myšlení a chování, dojít může i k rozvoji demence. Akutně se u pacientů někdy objeví cévní mozková příhoda neboli mrtvička nebo epilepsie, tedy záchvaty křečí. Změny bývají u nemocných s lupusem také v krvi. Pacienti bývají chudokrevní, mívají málo krevních destiček, které jsou nezbytné pro správnou srážlivost krve, a tím pádem jsou nemocní ohrožení krvácením. Velmi nebezpečný je snížený počet bílých krvinek, které jsou součástí imunitního systému. Nemocní jsou pak mnohem náchylnější k jakýmkoliv běžným nemocem.

Dalším velmi typickým příznakem u lupus erythematodes je zánět kloubů. Klouby bývají oteklé, bolestivé, po delší době může dojít až k jejich trvalé deformaci. K jedněm z nejzávažnějších příznaků patří poškození ledvin zánětem. Většinou trvá delší dobu než se začne projevovat, avšak v některých těžších případech mohou pacienti dospět k selhání ledvin již po krátké době trvání nemoci. Ledviny jsou nezbytným orgánem, který tělo očišťuje od škodlivých a nepotřebných látek, udržují rovnováhu tekutin v těle ale také celkové vnitřní prostředí. V neposlední je třeba zmínit také psychické potíže pacientů, kteří bývají mnohdy depresivně ladění a nevyrovnaní.

Systémový lupus erythematodes - vyšetření

Nemocní se většinou dostaví k lékaři s některým z výše uvedených problémů. Méně obvyklé je stanovení onemocnění na základě jen náhodných odběrů krve. Nicméně právě výsledky získané z krve bývají zásadní. Jsou to hlavně zvýšené parametry zánětu a různé typy tvořících se protilátek, které by za normálních okolností neměly být přítomné nebo v mnohem menší míře. Z krve lze také rozpoznat poruchu funkce ledvin, srdce nebo chudokrevnost, počet krevních destiček a bílých krvinek. Stanovit lze také speciální protilátky, které systémový lupus erythematodes provázejí a jsou pro toto onemocnění typické. Vzhled jednotlivých orgánů lze pak vyšetřit různými zobrazovacími metodami. Ledviny lze dobře zobrazit ultrazvukem nebo při CT vyšetření. Také při vyšetření srdce lze použít ultrazvuk. Plíce lze hodnotit s rentgenového snímku, podrobněji pak při CT vyšetření. Nervová soustava může být vyšetřenana CT, v některých případech je nutná magnetická rezonance. Při onemocnění kloubů většinou postačí rentgenový snímek, popřípadě ultrazvuk.

Systémový lupus erythematodes a jeho léčba

Léčba má tři hlavní směry. Prvním cílem je potlačit zánětlivé projevy, které jsou podstatou celého onemocnění. V této skupině jsou léky první volby glukokortikoidy. Právě to jsou látky tlumící obranné a zánětlivé projevy. Tyto léky jsou velmi účinné a lze s nimi udržet onemocnění pod kontrolou. Ovšem s kortikoidy je třeba zacházet opatrně a uváženě, protože mají spoustu nežádoucích účinků. Mohou zvyšovat hladiny cukru v krvi, tlumí obranyschopnost organismu, způsobují prořídnutí kostí, zvyšují krevní tlak a způsobují také například ukládání tuku v oblasti břicha. Jejich dávky bývají přizpůsobeny stadiu onemocnění. K překonání akutních fází je mnohdy nutné je podávat ve vyšších dávkách nitrožilně.

U těžce probíhajících typů lupusu je někdy nutné použít takzvané cytotoxické léky, které se používají v léčbě nádorových onemocnění. Tyto léky způsobují ještě větší útlum imunitního systému a tím pádem i zánětu. K jejich podání se přistupuje u nemocných, u kterých již hrozí těžké poškození funkce důležitých orgánů. Ovšem také tato léčba má své vedlejší projevy. Cytotoxické léky totiž působí i na normální zdravé buňky v těle. Pacienti trpívají nevolností, průjmy, závažné bývají projevy spojené s poklesem krevních buněk. To se projevuje výraznou chudokrevností. Nedostatek krevních destiček, které jsou potřebné pro srážlivost krve, vede k nadměrnému krvácení i při banálních výkonech a malých úrazech. Pokles počtu bílých krvinek výrazně oslabuje obranou schopnost těla a pacienti jsou tak mnohem více náchylní k jakýmkoliv běžným nemocem. Velkou nadějí je pro nemocné biologická léčba. Léčiva patřící do této skupiny jsou látky, které se většinou běžně vyskytují v těle, ovšem pro tyto účely jsou vyráběny v laboratoři a do těla dodávány. Působí cíleně na defektní místo v imunitním systému a tím pádem mají méně nežádoucích účinků. Ovšem i ony se neobejdou bez vedlejších účinků. Mohou to být alergické reakce, nechutenství, únava, chřipkové příznaky a vyšší náchylnost k některým infekcím. I tak jsou ale šetrnější než předchozí dvě skupiny léků.

Na druhém místě jsou pak takzvané symptomatické léky, to znamená ty, které se používají k potlačení jednotlivých příznaků. Tedy patří například léky k snížení horečky nebo bolesti. Další léčba už pak vyplývá z postižení jednotlivých orgánů a je velmi široká.

Alternativní léčba onemocnění

Systémový lupus erythematodes je onemocněním, při kterém nelze spoléhat jen na alternativní léčbu nebo přírodní doplňky, ovšem toto může klasickou terapii doplnit. Při bolestech svalů a kloubů lze zkusit rehabilitační léčbu, včetně šetrných masáží. Ovšem ty by neměly probíhat v akutním stadiu. Cvičení je vhodné také jako prevence vzniku kloubních deformací.

Někteří pacienti mají dobré zkušenosti s akupunkturou. Hlavně v akutních stádiích nemoci by si pacienti měli dopřát dostatek odpočinku a vyvarovat se stresu. Dále by se měli vyhýbat přílišnému pobytu na slunci a kdyžtak používat krémy s vysokým ochranným faktorem. Z doplňků stravy lze doporučit jakékoliv vitaminy a přípravky k posílení imunitního systému. Z rostlinných doplňků je možné vyzkoušet aloe vera, které je považováno za přírodní imunomodulátor. Aloe vera lze sehnat v různých podobách, jak ve formě nápoje, tak v různých gelech a kosmetických přípravcích. Výborné účinky jsou přisuzovány také ženšenu nebo třeba lnu, rakytníku a ječmenu.

Prevence vzniku systémového lupu

Jak bylo řečeno na začátku, systémový lupus erythematodes je onemocnění autoimunitní a vzniká poruchou imunitního systému, který útočí proti vlastnímu tělu. Příčiny vzniky ale nejsou známy, proto bohužel ani preventivní opatření nejsou možná. Lékaři ale zvažují vliv dědičnosti, popřípadě vliv UV záření a dalších vnějších vlivů, jako jsou infekce. Proto je dobré se vždy při pobytu na slunci chránit a pokud možno nikdy nedovolit spálení kůže.