Vitiligo

Vitiligo
11. 06. 2015

Vitiligo je onemocnění kůže, které se někdy označuje jako nemoc bílých skvrn nebo také skvrnitá depigmentace. Název pochází z latiny, kdy slovo vitium znamená vada a vitelis znamená bílá barva. Onemocnění je velmi staré, zmínky o něm se objevují již ve starověkých textech. Tehdy se velmi často poměrně neškodné vitiligo nešťastně zaměňovalo za smrtelnou a nakažlivou lepru a postižení byli velmi často bezdůvodně vystrnaděni ze společnosti.

Depigmentace nejpřesněji charakterizuje podstatu tohoto kožního onemocnění. U vitiliga dochází ke ztrátě buněk, které normálně tvoří pigment kůže. Tato depigmentace neboli ztráta pigmentu kůže vzniká během života, jde tedy o získané onemocnění. Až ve 40% jde o onemocnění s rodinným výskytem. Všeobecně se vyskytuje u 1 - 2 % populace, častěji u osob s tmavší kůží. Postihuje obě pohlaví stejně často a nejčastěji se začíná objevovat mezi 20. - 30. rokem života.

Vitiligo a příčiny vzniku

Onemocnění vitiligem je onemocnění neinfekční (nepřenosné) a je charakterizované jako náhlý vznik bílých, ostře ohraničených skvrn na kůži, nejčastěji pak na obličeji, v oblasti prstů, genitálu, kloubů a třísel. Vitiligo vzniká jako následek zániku kožních melanocytů, které normálně produkují kožní pigment melanin. Buňky tak v daném místě pigment neprodukují a místo se stává světlé. V oblasti mohou vyrůstat také světlé chloupky bez zabarvení. Místo se krom výše zmíněných lokalizacích může objevit také na hlavě, kde normálně vyrůstají vlasy. Přesná příčina vzniku onemocnění není známa. Velmi často se ale společně s vitiligem objevuje jedno z autoimunitních onemocnění (systémový lupus, lupénka, revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy atd.). Zvažuje se několik teorií vzniku.

Jendou z nich je tedy autoimunitní onemocnění jako takové (tělo by tak melanocyty rozpoznávalo jako nepřátele a likvidovalo je tak), dále pak stresová situace (nehoda, úmrtí v rodině, studium, náročné povolání atd) či infekce. Určitý podíl také může hrát dědičnost, kdy se až u 40% postižených vyskytuje alespoň jeden příbuzný s vitiligem. Vlohy se ale dědí velmi nepravidelně a postižení dítěte vitiligem pro rodiče, kteří oba vitiligem trpí, se odhaduje na pouhých 10%. Velmi pravděpodobně ale při vzniku vitiliga působí několik faktorů, jelikož žádná z teorií zatím nebyla potvrzena a uspokojivě vysvětlena. Jisté ale je, že porucha se týká melanocytů produkujících krevní pigment melanin.

Průběh onemocnění vitiligem

Určitým podrážděním (stres, infekce apod) dochází k depigmentaci kůže odumíráním melanocytů produkujících kožní pigment melanin. Depigmentace se projevuje jako vznik bílých skvrn prakticky kdekoliv na těle. Depigmentace mohou mít hlavně v okrajích různé odstíny od bílé přes růžovou k béžové či světle hnědé. Skvrny jsou oválné jasně ohraničené a někdy mohou tvořit až mapy. Vitiligo nesvědí, nebolí. Kůže se neolupuje. U bílé rasy se většinou zvýrazní v období léta, kdy bílé se skvrny poprvé zvýrazní v kontrastu s opálenou kůží. U černochů jsou pak viditelné jasně kdykoliv. Jelikož je vitiligo depigmentace, stejně jako u albínů hrozí při opalování spálení těchto skvrn. Ty pak zčervenají, mohou několik dní pálit, či se mohou objevit až puchýře. Při obměně kůže se oblast sloupe a vytvoří se kůže nová, ale stále bez pigmentu.

Pokud jde pouze o jedno ohraničené drobné ložisko, jde o vitiligo lokální. Vitiligo segmentální je vitiligo rozsáhlejší vyskytující se jakoby podél nervových oblastí. Vitiligo generalizované je pak velmi rozsáhlé, zasahující velké plochy těla na různých částech těla. Nejčastěji bývá postižen obličej (rty, kolem očí), končetiny, a to především na prstech a okolo kloubů, dále pak třísla a genitál.

Důležité je zmínit, že vitiligo někdy může připomínat také jiná onemocnění, která by mohla být vážnější (nerofibromatóza, lupénka, po popálení, ekzémy, plísně, albinismus atd.). Dobré je proto vždy vyhledat odborníka (nejlépe dermatologa), který může případně odebrat vzorek kůže a podrobně jej vyšetřit pro ujištění diagnózy. Důležité je vitiligo během živtoa sledovat. Plochy bez pigmentu jsou háklivější ke vzniku některých vážných přednádorových a nádorových stavů (aktinické keratózy, spinocelulární karcinom či melanom). Velmi vhodné je provést krom vyšetření vitiliga také hrubé interní vyšetření, protože vitiligo velmi často doprovázejí také vnitřní onemocnění jako onemocnění štítné žlázy, cukrovka, anémie (chudokrevnost), postižení očí či uší, vypadávání vlasů apod.

Vitiligo - diagnostika

V některých případech je možné vitiligo diagnostikovat pouhým okem, ale lepší je vždy provést alespoň nějaké z dermatologických vyšetření. Dobré je tedy navštívit kožního lékaře dermatologa. K jedním z nich řadíme vyšetření tzv. Woodovou lampou, což je lampa vyzařující UV světlo tak, že při ozáření vitiliga je postižená kůže lépe patrná. Dalším vhodným vyšetřením je biopsie postižené kůže, kdy se odebere vzorek kůže, který se pak po zpracování mikroskopicky vyšetří. Toto vyšetření je asi nejpřesnější, jelikož odhalí krom buněk i jejich součásti, možný je řez celou vrstvou kůže. Vzorek kůže je nutné speciálně zpracovat, někdy se zamražuje, ukládá do speciálních nálevů, krájí a připravuje tak, aby výtěžnost vyšetření byla co největší. Nevýhodou tohoto vyšetření je bolestivost při odběru. Většinou se pro biopsii využívá kruhového nože nebo skalpelu, který se vyřízne potřebná velikost vzorku. Před samotným řezem se ale místo vydesinfikuje a znecitliví. Vzniklá rána se ošetří podle místa a velikosti vzorku. Menší rány je možné nechat zahojit samostatně, větší je pak lepší ošetřit stehem nebo stripem.

Výsledek vyšetření bývá znám asi do týdne. Podle nálezu se pak pokračuje dále. Důležité je ale vyloučit další onemocnění, která by mohla vitiligo imitovat (pityriasis alba, pityriasis versicolor, leukoderma, lupénka, neurofibromatóza, atd. K dalším vyšetřovacím metodám u vitiliga řadíme odběr a diagnostiku krevního vzorku. Touto metodou je možné odhalit další přidružené choroby jako je cukrovka (diabetes mellitus, stačí vyšetření krevního cukru), onemocnění štítné žlázy (diagnostika hladin hormonů, T4, TSH), dobrý je zhodnotit krevní obraz, autoprotilátky při přímém podezření na některou autoimunitní nemoc, celkové IgE. Možné je provést další velké množství specifických diagnostických testů.

Léčba vitiliga

Pokud již s jistotou víte, že trpíte vitiligem, zjistíte, že neexistuje mnoho možností léčby. Základem je spíše předcházení vzniku dalších depigmentací. Přímo na skvrny - oblasti depigmentace - je možné použít řadu přípravku ve formě krémů či gelů, které mohou obsahovat enzymy či vitamíny a danou postiženou oblast hydratují a chrání. Z místních léčivých přípravků se používají krémy s kortikoidy, které mají za úkol utlumit předpokládanou imunitní reakci a zastavit tak depigmentaci. Velmi důležité je především v letních měsících aplikovat vrstvu opalovacího krému s vyšším ochranným faktorem (alespoň 30). Dobré je kůži také chránit vrstvou oblečení i v letních měsících a nevystavovat pokožku přímému slunečnímu záření.

Dobré je užívání antioxidantů (vitamín C, vitamín E), dále beta karotenoidy, koenzym Q10, kyselinu listovou, zinku a selenu. Doporučuje se také detoxikace a pročištění organismu (chlorella nebo LKVB6). Jelikož se usuzuje, že velký podíl na vzniku má i stres a životní styl a prostředí, dobré je dodržovat co nejzdravější životní styl, mít vyváženou stravu a pravidelný pohyb (alespoň 30 minut denně, možná je i rychlá chůze). Základem je dostatek spánku.

Z místní léčby je dále krom krémů a gelů možné vyzkoušet fototerapii, kdy se využívá UV světla a specifické vlnové délce (neškodí, ale léčí). Fototerapie může probíhat několik měsíců nekolikrát týdně, někdy se před léčbou aplikují přípravky, které kůžu světlu ještě více zpřístupní (PUVA). K místní léčbě je možné použít také hormonálních mastí (obsahují kortikosteroidy), které potlačují možný zánět. Novinkou k místní léčbě jsou také tzv. imunomodulátory (tacrolimus). V některých závažných případech je možné použít chirurgickou léčbu mini štěpy nebo při riziku vzniku malignity je možné celé ložisko vyříznout i s ochranným lemem. K tomu se ale lékaři nepřiklánějí často. Celková léčba se používá u pacientů, kteří mají postižení vitiligem na více než 20% těla nebo vitiligo zjevně rychle přibývá. K celkové léčbě se využívá kortikosteroidů (prednison), většinou se k němu přiklání ale jen velmi výjimečně. Jako doplněk léčby mohou sloužit lázně, které se běžně používají k léčbě lupénky. V případě vitiliga ale nejsou podporované pojišťovnami a nemocný si pobyt musí zcela hradit sám.

Další možnou léčbou je tzv. autotransplantace, kdy se do ložisek vitiliga speciální metodou mikrochirurgie přenáší pigmentové buňky z jiných nepostižených částí těla. Metoda je poměrně nová, velmi náročná jak odborně, tak finančně, proto se v Česku porvádí jen velmi ojediněle. Alternativou, která ale není léčebná jako taková, ale spíše se řadí ke kosmetickým efektům, je vybělení kůže úplně, aby oblasti depigmentace nebyly tolik viditelné. Toto celkové vybělení kůže ale není v Evropě dostupné a lékaři ho ani moc nedoporučují. Metoda depigmentace trvá asi 1 rok, depigmentovaná je kůže celého těla a dotyčný je pak odkázaný stejně jako albinisté na velmi silné opalovací prostředky nejlépe během celého roku, aby nedošlo ke spálení. Kůže bez pigmentu je velmi náchylná ke vzniku maligních nádorů a k poškození slunečním zářením.

Kosmetické doplňující prostředky pak pomáhají vyrovnat barvu kůže. Řadíme k nim make-up s krémy, pudry či kamuflážemi, které docela hezky zakryjí vitiligo v obličeji či na krku a v dekoltu. Přírodní produkty bohužel nezaznamenaly velké úspěchy v zastavení depigmentace či při léčbě vitiliga. Naopak psychoterapie má u mnohých nemocných velký význam. Samotný stres může být vyvolávající příčinou vzniku vitiliga a v případě, že už se vitiligo objevilo a to převážně u mladých dívek a mužů, jsou dotyční vystaveni trvalému tlaku okolí, mohou trpět depresemi a velkou sebekritikou. Obvzláště pokud se vitiligo výrazně objevuje v obličeji, může potrápit nemocného studem a chmurnými náladami. Specifická dieta prokazatelně neovlivňuje průběh vitiliga, zdravý životní styl s dostatkem ovoce a zeleniny může ale napomoci vitiligo zastavit nebo alespoň zpomalit. Rozsah onemocnění stejně jako jeho průběh a reakce na samotnou léčbu je velmi individuální. Velmi se liší u jednotlivců. Zhojení ložisek vitiliga do původní barvy je vzácné.

Prevence vitiliga

Dosud nebyla zjištěna přesná příčina vzniku vitiliga, ale uvažuje se vlivech vnitřních nemocí, autoimunitních chorobách, dědičnosti a vlivech vnějšího prostředí a stresu. Proto bychom se měli v kontextu prevence zamyslet především nad naším životním stylem. Základem je dostatek spánku, vyvážená strava s dostatkem vitamínů (ovoce a zelenina), eliminování stresových situací na minimum. Velký vliv může mít sluneční záření, proto je nutné se od dětství slunci bránit oděvem či opalovacími prostředky s vysokým faktorem a nedovolit spálení kůže. Dobrá je správná péče o kůži a její hydratace. Nedoporučuje se kouření a užívání alkoholu či jiných drog a léků (pokud to není nezbytně nutné). Dobré je užívání vitamínových preparátů a potravinových doplňků (vitamín C a E, kyselina listová, beta karoten, koenzym Q10, selen, zinek), ale vše s mírou tak, aby nedošlo k předávkování.



Diskuse k článku

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
  • Vladimír Prokeš
    21. 10. 2018 07:27
    Bez vyřešení základní výživové příčiny vitiliga nepřináší aplikace mastí ani kortikoidů trvalé výsledky. Příčinou vitiliga jsou potravinové alergie, způsobující zánětlivé poškození střev a následné autoimunitní reakce našeho těla, které poškozují pigment v pokožce. Stav naší pokožky tak věrně… celý příspěvek
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…