Aspergerův syndrom a jeho projevy v dětství i dospělosti
Mimika i užívání gest u těchto lidí bývají omezené. Některé jejich projevy bývají v rozporu s jejich intelektem, někdy dokonce výrazně nadprůměrným. Nezřídka se stává, že lidé s Aspergerovým syndromem projevují velký zájem o velmi odborné informace.
Základní charakteristika
Aspergerův syndrom je druhem autismu. Autismus a Aspergerův syndrom mají společné rysy, jsou jimi obtíže v komunikaci, potíže ve společenských vztazích a problémy v představivosti. Lidé s Aspergerovým syndromem se nevyhýbají společnosti, naopak touží po kontaktu s druhými lidmi, na rozdíl od běžné populace je pro ně však problematičtější vysvětlit si některé součásti komunikace, které jsou pro nás zcela běžně identifikovatelné. Lidé s AS mohou působit velmi puntičkářsky a brát vše příliš doslovně. Humor, nadsázka a ironie je pro ně rovněž často matoucí a nepochopitelná. Obvykle nemají mnoho potíží s řečí a řečovými schopnostmi. Způsob jejich komunikace však může na druhé působit povýšeně a bez zájmu o ostatní, ve skutečnosti tomu tak není. Zkrátka se někdy rozmluví a zapomenou přestat, protože jsou tématem v danou chvíli přespříliš zaujati. Někdy je pro lidi s touto poruchou také obtížné přemýšlet abstraktně, což jim činí potíže v prospívání v některých předmětech ve škole. Lidé s AS mívají oblibu v rutinních, opakovaných činnostech, nemají rádi náhlé změny a upřednostňují přesný časový plán.
Mnozí z těchto jedinců jsou si své odlišnosti vědomi a znají svoje limity. Mají třeba i velké znalosti v určité oblasti, ale nedokážou je dobře uplatnit v praxi. Opakované selhávání v životních situacích a mezilidských interakcích u nich může vést k nemístnému sebeodsuzování a sebepodceňování. Důležitá je pro ně podpora rodiny, která je často jejich jediným pevným bodem. Schopnost ovládat svoje chování může být snížená, a tak pocity frustrace mohou vést k nekontrolovatelným záchvatům vzteku.
Dva základní profily osob s Aspergerovým syndromem a životní styl
V odborné literatuře se setkáváme se dvěma základními profily osob s postižením autistického spektra typu Aspergerův syndrom. Prvním typem je ten, kde verbální myšlení je na mnohem vyšší úrovni, než schopnosti analytické a technické. Tento typ lidí se projevuje výbornou slovní zásobou a schopností osvojit si velké množství informací. Dokážou skvěle citovat, argumentovat, vynikají v diskuzích. Druhým typem je takový jedinec, který má naopak abstraktně vizuální myšlení na úrovni vyšší než verbální schopnosti. Tito lidé jsou schopni skvěle porozumět informacím, vynikají v oborech matematických a v programování. Dokážou najít řešení, ale neumí ho správně slovně vysvětlit a obhájit před druhými.
Na základě těchto osobnostních zvláštností se také nadále profiluje životní styl osob s AS. Základní tři typy dělení osob s AS dle životního stylu jsou 1.) autisticky uzavřený, 2.) aktivní, ale zvláštní, 3.) pasivní, přátelský
Životní styl |
Projevy |
Autisticky uzavřený |
Aktivně se vyhýbají lidem, často odmítají opustit místnost, trpí nejistotou a obavami z ostatních lidí. |
Aktivní, ale zvláštní |
Lidem se nevyhýbají, někdy se jich fyzicky dotýkají, bývají považováni za problémové, jejich aktivní přístup není doceňován. |
Pasivní, přátelský |
Pasivně přijímají společnost druhých lidí, příliš se neprojevují, jejich okolí je někdy za problémové ani nepovažuje, protože se neprojevují nijak nápadně. |
Specifika života lidí s Aspergerovým syndromem v dospělosti
Pro člověka s Aspergerovým syndromem je typický nevyrovnaný vývojový profil, rovněž sociální a emoční dovednosti často poněkud zaostávají za kognitivním vývojem takového jedince. Tato skutečnost vede k potížím v sociální interakci takového jedince se svým okolím a rovněž k tendencím okolí laicky takového jedince hodnotit špatně z důvodu tzv. logické chyby. Odlišnosti člověka s AS nebývají tolik zřejmé, proto okolí často k takovémuto jedinci přistupuje s tím, že nepotřebuje zvláštní péči. Tím, že na první pohled je toto postižení tzv. „neviditelné“ je na jednu stranu výhodou, člověk není okamžitě stigmatizován. Na stranu druhou, pak může působit kontraproduktivně, pro okolí je nepochopitelné, že najednou a bez zjevné příčiny není takovéto dítě či dospělý schopen splnit zdánlivě jednoduchý úkol.
Nejobtížnějším úkolem a také největší bariérou lidí s AS je postižení v oblasti sociálchovánínemají, orientují se spíše na dospělé. Potřeba kontaktu s dalšími lidmi ve stejné věkové skupině, jako jsou oni sami, se objevuje až v období dospívání. Vzhledem k chybějícím předešlým zkušenostem ve vztazích to může být, a také bývá, problematické. Projevovat svoje city a zájem o druhého pro ně bývá obtížné, jejich chování si tak okolí může vysvětlovat jakožto nedostatek zájmu o jejich osobu.
Lidé s Aspergerovým syndromem mívají také sníženou schopnost reagovat na blížící se nebezpečí, působí naivně, a tak se mohou často dostávat do složitých situací. V jejich životě zaujímají důležité místo stereotypní vzorce chování a také ustálené, opakující se zájmy. Mívají vypracovaný systém rutinního chování. Narušení stereotypu je může velmi silně negativně zasáhnout. Jedné oblasti se dokážou věnovat velice intenzivně, a často v ní dosahují i pozoruhodné odbornosti, zatímco jiné oblasti, třebas i běžného dennodenního života, opomíjejí.
Diagnostika Aspergerova syndromu
Diagnostika této poruchy autistického spektra je plně v kompetenci dětského psychologa nebo psychologa klinického. Důležitými vodítky jsou rodinná anamnéza, rovněž vyšetření klienta a lékařské zprávy dalších odborníků. Vyšetření klienta se soustředí na oblasti sociálního chování, komunikace, intelektu, pohybových schopností, míry narušení emocionality a způsob trávení volného času takového dítěte nebo dospělého. V oblasti sociálního chování se sledují vodítka:
- fyzický kontakt a příklon vůči rodičům
- komunikativnost
- řeč těla
- užívání gest a mimiky
V komunikaci se tedy rovněž hodnotí nejen komunikace slovní, ale i komunikace neverbální. Lidé s Aspergerovým syndromem mívají často bohatou slovní zásobu, zvláštností je, že často verbalizují své myšlenky (přemýšlejí nahlas) a to i v situacích, kdy od nich ostatní očekávají, že by měli přemýšlet v duchu, potichu.
Co se týká emocionality lidí s Aspergerovým syndromem, může u nich docházet k jistým výkyvům v náladách a chování. Ty jsou povětšinou způsobeny narušením jejich zaběhlé rutiny a řádu dennodenního života. Běžné, někdy i drobné změny oproti zaběhlým rituálům, mohou takového člověka rozčílit, či u něj vyvolat úzkostné stavy.
Intenzivní zájem o určitou oblast či činnost je rovněž standartním projevem člověka s poruchou autistického spektra, i člověka s Aspergerovým syndromem. Diferenciální diagnostika (odlišení od jiných typů onemocnění a poruch) se musí zabývat schizofrenií, schizoidní poruchou, obsedantně kompulzivní poruchou, Tourettovým syndromem a některými poruchami učení.
Problémy takto postižených nejsou viditelné a zřejmé na první pohled. Jejich okolí je často hodnotí jakožto podivíny, pomatence, plaché jedince, těžko pochopitelné lidi, ale i jako nepřátelské sobce, apatické jedince, nevychovance. Jejich sociální chování bývá nezřídka nápadné a běžnou populací je popisováno jako charakterová vada nebo nedostatečnost ve výchově. Lidé s Aspergerovým syndromem často trpí pocity nejistoty a sociálním vydělením, pocity nedocenění a nepochopení ostatními.
Včasná a správná diagnóza jim může ušetřit mnohé stresy a pocity smutku a trápení. Je také možné zavčas zahájit vhodný léčebný a pedagogický přístup.
Léčba Aspergerova syndromu
Úplná léčba není možná, vhodnou speciálně pedagogickou výchovou je však možné takového jedince správně nasměrovat. Spolupráce rodičů dítěte s Aspergerovým syndromem, lékařů a speciálních pedagogů je velice důležitá. Pro dospělého s AS je nutné, aby byl obeznámen se svojí diagnózou. Řada lidí s obdobnými problémy tápe ve společnosti, vnímají své vyloučení a potíže v sociálním chování a přitom ani netuší, že nějakým syndromem trpí.
Pokud máte pochybnosti, zkuste navštívit psychiatra a svěřit se mu se svými pocity. Odhalení diagnózy je pro mnohé lidi osvobozující a dává odpovědi na mnohá „proč“.
Slavní lidé v historii s poruchou autistického spektra nebo Aspergerovým syndromem
Diagnóza porucha autistického spektra nebo Aspergerův syndrom zdaleka neznamená, že se takový člověk nemůže ve společnosti či v zaměstnání uplatnit. Mezi takovými lidmi naopak často nacházíme velice zajímavé, schopné a úspěšné jedince:
Ludwig van Beethoven, 1770 - 1827, hudební skladatel
Wolfgang Amadeus Mozart, 1756 - 1791, rakouský hudební skladatel
Emily Dickinson, 1830 - 1886, americká básnířka
Thomas Alva Edison, 1847 - 1931, americký vynálezce
Albert Einstein, 1879 - 1955, teoretický fyzik
Henry Ford, 1863 - 1947, americký průmyslník
Carl Gustav Jung, 1875 - 1961, švýcarský psycholog
Franz Kafka, 1883 - 1924, německo – český spisovatel
Mark Twain, 1835 - 1910, americký humorista
Vincent Van Gogh, 1853 - 1890, holandsko – francouzský malíř
Hans Asperger, 1906 - 1980, rakouský pediatr podle kterého je Aspergův syndrom pojmenován
Aspergerův syndrom získal své jméno po vídeňském pediatrovi, Hansu Aspergerovi, který jej poprvé v roce 1944 popsal. U některých svých dětských pacientů si všiml zvláštního chování. Ačkoli šlo o děti s normální úrovní inteligence, které zvládaly jazyk, v kolektivu přesto nebyly schopné fungovat. Nedokázaly uspokojivě komunikovat s ostatními, protože nedokázaly správně rozluštit neverbální projevy ostatních a i v mluvené komunikaci se objevovaly chyby v porozumění (nerozumí nadsázce, ironii, přirovnáním). Na zmatek a neschopnost orientovat se často reagovali agresivitou nebo uzavřením se do sebe samých. Tyto děti nejsou nevychované nebo nezvladatelné, z jejich strany jde o jakýsi druh obrany.
Alfred Hitchcock, 1899 - 1980, anglo – americký filmový režisér
Andy Warhol, 1928 - 1987, americký umělec
Woody Allen, 1935, americký komik, herec, spisovatel, režisér producent, jazzový klarinetista
Bob Dylan, 1941, americký písničkář
Bobby Fischer, 1943, americký šachový velmistr
Diskuse k článku